vizual

Aktuality


Číslo stavebního spoření

578,3 miliardy Kč

Takový je objem úvěrů, který stavební spořitelny poskytly od začátku svého působení na českém trhu.

Otázky a odpovědi

Zobrazit více otázek

Slovník pojmů

Zobrazit více pojmů

Vyhledávání

Zadejte hledaný výraz:

Věřit státu? Blázníte?

Aktuality »  Věřit státu? Blázníte?

Praha 7.9.2010 (Lidové noviny) – V oblasti osobních financí nebylo poslední měsíc častěji opakované sousloví než „změna stavebního spoření“. Není divu, stavební spoření má každý, kdo si ho může dovolit, a často je vedle bankovního účtu a dvacet let staré úrazové pojistky jediným finančním produktem běžné české rodiny.

Úspěch stavebního spoření přitom stojí jen a pouze na neuvěřitelně štědrém státním příspěvku, jehož přehnanou výši kritizuje většina odborníků už řadu let.

Změny mají mít systém

Jenže v posledních letech (mimo jiné díky tlaku státu v letech 2005 a 2006) se stavební spoření začalo měnit ze státem nesmyslně dotovaného termínovaného vkladu na skutečný nástroj podpory bydlení, často pro mladé rodiny, které potřebovaly menší rekonstrukci svého bytu či domku po rodičích.

U většiny stavebních spořitelen výrazně vzrostl podíl úvěrů na vkladech a systém stavebního spoření konečně po deseti letech pomalu začal plnit svou roli.

Všichni zároveň věděli, že vysoká státní dotace je neudržitelná. Jenže místo jasně vysvětlené a hlavně promyšlené systémové změny, kdy by se státní podpora postupně snižovala v předem daných krocích a kdy by stát umožnil produkt „stavební spoření“ nabízet všem bankám, ne pouze vybrané skupince, jsme svědky neuvěřitelného zmatku. Návrh střídá návrh, jeden popírá druhý, takže příští rok prý pomocí speciální daně snížíme státní podporu na 1500 korun, abychom ji hned o rok později zase zvedli na dva tisíce korun. Možná zdaníme i úroky a změníme další pravidla, nikdo ale neví jak a které.

Další hazardování s důvěrou

Nejhorší ale je, že dopady na ty, kteří se chovali zodpovědně a postarali se o vlastní bydlení místo toho, aby spoléhali na stát, raději nikdo neřeší.

Stát ani nemá (nebo jen nemá odvahu ukázat?) žádnou analýzu dopadů svých kroků, nemluvě o nějaké dlouhodobé koncepci rozvoje finančního trhu, která by lidem napověděla, jak se starat o své peníze. Je velmi dobře, že ministerstvo financí a Česká národní banka mluví o potřebě posilovat finanční gramotnost českého národa, jen je škoda, že promarnily velmi účinnou příležitost, kdy mohly oslovit pět milionů pečlivě poslouchajících lidí. Změny ve stavebním spoření mohly být tou nejlepší finanční osvětou a způsobem, jak lidem vysvětlit pár základních pravidel práce s penězi.

Místo toho má pět milionů lidí pocit, že stát může své sliby kdykoliv změnit a že se mohou dočkat čehokoliv, jen ne dlouhodobé stability a jistoty trvání slíbených podmínek.

A s tímto přístupem směsi náhodných úprav a neschopnosti jasně vysvětlit plánované změny chce někdo přesvědčit občany, aby věřili státu při důchodové reformě?

Pět milionů lidí má pocit, že stát může své sliby kdykoliv změnit a že se mohou dočkat čehokoliv, jen ne dlouhodobé stability a jistoty trvání slíbených podmínek.

tisk stránky poslat e-mailem zpět