CO NOVÉHO U STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

Novináři a odborníci »  AČSS v médiích »  CO NOVÉHO U STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

Praha 12. září (ONA DNES) – Býval to nejlepší způsob spoření, dnes politici ve stavebním spořením škrtají, až se v tom člověk nevyzná. Pomůžeme vám se zorientovat.

Eva Zamrazilová, členka bankovní rady České národní banky, vybavila před lety své děti do života – zřídila jim spoření. „Stavební spoření mají všechny tři děti,“ uvedla nedávno jedna z nejvýše postavených žen ve světě peněz. Považuje totiž za nejrozumnější, když má člověk své vlastní bydlení a nevydává peníze za nájem.

Stavební spoření je pro svou nákladnost už dlouho terčem politiků snažících se ušetřit ve státním rozpočtu několik miliard korun. Ale díky své velké oblíbenosti u voličů je ořezávání jeho výhod jen velmi pomalé, a tak bude i přes chystaná omezení nadále patřit k jednomu z nejvýnosnějších druhů spoření. Za současných podmínek přináší i po odečtení všech poplatků zhruba čtyři procenta ročně. A to je úrok, se kterým se v bance, zvláště při spoření menších částek, jen tak snadno nesetkáte.

„I přes snížení státní podpory je stavební spoření výhodné a rozhodně by mělo být součástí portfolia každé domácnosti,“ potvrzuje Tomáš Prouza, spolumajitel společnosti Partners, jejíž finanční poradci radí lidem, kam s penězi. To, že Češi umí počítat, dokazuje fakt, že stavební spořitelny mají uzavřeno téměř pět milionů smluv. „Dcera mi měla splácet půjčku na byt. Uzavřela jsem stavební spoření a ona mi splátky posílá tam. Aspoň jí to jde rychleji,“ říká Marie Procházková, která je v penzi.

To, co dělá stavební spoření tak zajímavým, je státní podpora. Bez ní by pětice stavebních spořitelen přišla o svůj byznys. Příspěvek od státu se ale letos snížil už podruhé za dobu existence tohoto produktu a nově by měl u všech uzavřených smluv bez rozdílu dělat maximálně dva tisíce korun za rok, neboli deset procent z naspořených 20 tisíc korun ročně. To je návrh, který prochází parlamentem. Ve zlatých dobách stavebního spoření, což jsou smlouvy uzavřené do konce roku 2003, byl maximální státní příspěvek více než dvojnásobný, 4 500 korun ročně. Dnes se na stavební spoření nevyplatí ročně spořit více než uvedených dvacet tisíc korun, to znamená asi 1 700 korun měsíčně. Za větší částky posílané na účet stavební spořitelny už vám totiž stát nepřispěje a z těchto peněz tak budete inkasovat jen necelý dvouprocentní úrok vyplácený spořitelnou.

Další změnou je, že už od letoška se daní úroky, které na vašem účtu u spořitelny za rok naběhly, a to patnácti procenty.

Zlaté časy se už nevrátí. Pokud si nyní sami nebo pro své děti založíte stavební spoření, musíte počítat s tím, že může přijít nová vláda (což bude nejpozději za tři roky) a ta jeho výhody ve snaze ulevit státní kase dále ořízne. Určitým nedostatkem je minimální doba spoření šest let. To znamená, že na rozdíl od mnoha spořicích účtů v bankách se k penězům nemůžete v případě potřeby beztrestně dostat.

Když už se však rozhodnete do stavebního spoření nyní jít, vyplatí se obhlédnout si podmínky více spořitelen. Úročení a poplatek za vedení účtu se sice moc neliší, ale hodně ušetřit můžete na vstupním poplatku za uzavření smlouvy. Ten tradičně dělá zhruba jedno procento z cílové částky.

Vyplatí se prozkoumat, zda některá spořitelna nedělá akci, což je běžné v dobách, kdy byznys příliš neodsýpá. A to je právě nyní, přičemž konkurence se ještě zostří. Od roku 2015 totiž budou zřejmě stavební spoření poskytovat nejen „lišky“ a „buřinky“, tedy specializované stavební spořitelny, kterých je na trhu pět, ale i jiné banky.

Už rok 2013 však přinese změnu, která naopak bude běžné uživatele spoření více obtěžovat.

Stavební spoření, respektive příspěvek od státu, už nebudete moci utratit za cokoli jako dnes. Kdo bude chtít příspěvek od státu, bude ho muset využít jen na „bytovou potřebu“. Týkat se to bude jen samotného státního příspěvku, například za sedm let spoření je to 14 tisíc korun. Ty se dají využít i na menší věci, třeba výměnu oken. I tak přibude papírování. „Pokud to projde, je potřeba se připravit na otravnou byrokracii, peníze od státu za to ale pořád ještě stojí,“ říká Tomáš Prouza.

Možnost úvěru je přitom druhý hlavní důvod, proč někomu stojí za to u stavební spořitelny spořit. Úvěry ze stavebního spoření jsou sice více úročené, a tedy dražší než hypotéky, ale zase mají jiné výhody. Pokud jde jen čistě o finanční srovnání, úrok je o něco vyšší, ale zase vás spořitelna tolik neodře na poplatcích za vedení účtu a jiných poplatcích jako banky u hypoték. „Kupuji teď byt do milionu korun, a když jsem si spočítal náklady včetně poplatků, vyšel mi úvěr ze stavebního spoření asi za pět procent a u hypotéky za více než šest,“ popisuje Jiří Plaček.

Úvěr u stavební spořitelny má ale hlavně výhodu menšího papírování než u hypotéky. To platí především u úvěrů do půl milionu, kde obvykle spořitelny nechtějí žádné jištění. Získat jej můžete snadno i na družstevní byt či jen výměnu umakartového jádra v paneláku. Jde ale samozřejmě hlavně o menší částky v řádu statisíců, na pětimilionový byt to vhodná půjčka není.

tisk stránky poslat e-mailem zpět