Finanční fórum - dopad hypotéční krize na Česko

Novináři a odborníci »  AČSS v médiích »  Finanční fórum - dopad hypotéční krize na Česko

O hypotéční krizi v poslední době slyšíme téměř dennodenně. Ve Spojených státech kvůli ní klesají úroky a padají ceny domů. V Evropě se kvůli hrozbě inflace úroky spíš zvedají. Dnes se o dopadech hypotéční krize budou bavit odborníci z celého světa na pražském finančním fóru Zlaté koruny. A jednoho z odborníků, prezidenta Asociace evropských stavebních spořitelen, máme dnes ve studiu. Je jím Herbert Pfeiffer. Dobrý den.

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen

Krásné dobré ráno.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Začněme tím, jak hypotéční krize dopadne přímo na trh stavebního spoření. To je normálně jeden z velmi jistých způsobů úschovy peněz a jejich zhodnocení. Pomůže mu to?

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Já se domnívám, že z hlediska trhu stavebního spoření se to vůbec neprojevuje negativně, protože stavební spoření bylo vyvíjeno v časech, když byla spíše ekonomická deprese, tudíž aby člověk měl určitou nezávislost od kapitálového trhu. A z toho důvodu je systém stavebního spoření uzavřeným systémem, který se financuje pouze ze vkladů spořitelů. A z toho důvodů je to zcela nezávislé na kapitálovém trhu. A navíc trhy stavebního spoření jsou pouze národní trhy, a to je obrovská výhoda, že vlastně jsou nezávislé na mezinárodním trhu.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Říkáte, že se ho to nedotkne, že je to vlastně systém vhodný do deprese. Funguje takový systém spoření i ve Spojených státech?

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Historicky asi před sta lety byl jeden z prvních systémů stavebního spoření ve Spojených státech, to bylo v Pensylvánii, to fungovalo podobně jako dnes. Později to trošku zaspalo, potom existovaly banky /nesrozumitelné/, které vlastně dlouhá desetiletí dominovaly na hypotéčním trhu ve Spojených státech. Koncem osmdesátých let potom bohužel došlo k dramatické krizi takových bank, přičemž asi polovina všech těchto bank šla do úpadku a šlo to zejména taky v důsledku špatného bankovního dohledu. Dneska už je to lepší a stále tam existuje asi tisíc pět set takových bank, které jsou velmi stabilní.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Kde je tedy stavební spoření běžné v Evropě?

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Stavební spoření máme dneska v několika zemích Evropy, dokonce i ve Francii existuje také takový systém stavebního spoření, nicméně ve Francii, tam nejsou speciální peněžní ústavy, nicméně to máte v Německu, v Rakousku, v České republice, na Slovensku, v Chorvatsku, v Rumunsku. A doufám, že jsem nezapomněl na žádnou zemi. Je to docela rozšířené a myslím si, že to přispívá velmi také pro financování bydlení v těchto zemích. Je to velmi bezpečný systém. Jak jsem uvedl, není žádné financování přes kapitálové trhy, všechno se vlastně financuje z úspor lidí, vkladatelů. Právě z toho důvodu, že trh bydlení je většinou národní trh.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Přeci jen teď mají lidé obecně, když se řekne financování bydlení, strach z toho, jestli to je bezpečné. Jak se tedy může vyvíjet stavební spoření? Může třeba kvůli tomu přijít o klienty, anebo naopak díky vyšším úrokovým sazbám klienty získat?

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Na základě vývoje i mezinárodního vývoje vycházíme my z toho, že stavební spoření spíš poroste. Bylo tomu tak i v minulosti, že mnoho lidí někdy porovnávali výnosy ze spoření s jinými investicemi, například investic do kapitálového trhu. A tady by člověk měl být velmi opatrný. Takže pokud máte čisté spoření, tam máte fixní, pevný úrok, u jiného produktu prodáváte vlastně výkon, nicméně nejistý výkon. A mnoho lidí to dneska pocítilo. Když ten výkon klesne, tak potom nemáte nic, anebo máte dokonce ztrátu. A v mnoha případech se lidé potom vrátí zpět do stavebního spoření a vidíme to ve všech zemích, kde působíme.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka V České republice stavební spoření je populární i díky státní podpoře, kterou lidé každoročně získávají. Ale vláda teď uvažuje o tom, že takovou státní podporu zruší. Je to správná cesta? Jak fungují třeba státní podpory v jiných zemích?

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Všude, kde existuje stavební spoření, tak se spoření podporuje státem, na Slovensku, ale i v Rakousku. Závisí také státní podpora na sekundárním vývoji trhu. To znamená, že existuje určitý spravedlivý vývoj této podpory, a to znamená, že lidé víceméně už nemají takovou diskusi, zda ta státní podpora ještě trvá, nebo ne. Neměli bychom zapomenout na to, že bydlení je vlastně ten nejdražší prostředek a nejdražší předmět, který všichni máme. A velká část příjmu lidí, také v Čechách a na Slovensku, asi dvacet procent se používá k bydlení. A myslím si, že tady máme velkou odpovědnost také z hlediska politiků, a bychom lidi nevystrašili, aby se nebáli. Už jsem uvedl systém bydlení, také nahromadění kapitálu, tvoření rezervy se podporuje všude ve všech zemích. A v Americe se to možná podporuje nejvíce. Jenom když se podíváte, oni mají takovou možnost, že během svého života mohou odepsat jeden milion dolarů od svých daní. To je něco, co působí americkému státu minus sto dvacet miliard dolarů například v minulém roce. Je to asi pětina celého státního rozpočtu Spojených států amerických. Z toho důvodu, když se podíváme na evropskou podporu stavebního spoření, je to určitě velmi dobré, podporuje to přímo subjekt, podporuje to přímo obyvatele. A domnívám se, že je to vlastně malá podpora.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Když jste se dostal opět ke Spojeným státům. Spousta odborníků mluví o tom, jestli už krize skončila, jestli už se dostala na ten nejhorší bod. Jak to tedy je? Z čeho skutečně vznikla? A budou ještě přibývat problémy lidí, kteří si půjčili na bydlení?

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Je to tak. Jako u mnoha jiných příběhů hodně bychom mohli vyprávět o počátcích této krize, nicméně málo vám nyní mohu říci o konci této krize. Můžeme říci, že určitě potrvá ještě tak dva roky a určitě to nebude žádný happyend, protože v každém pololetí se stává splatným dalších dva milionů úvěrů. To byly úvěry, které byly poskytovány vlastně s odkladem splátek i úroků. A až po dvou letech se stanovují úroky a lidé musí začít splácet, a to vede k tomu, že většinou se ti lidé dostanou do osobního problému a ztratí svůj domov. Je to čtyři sta padesát až pět set tisíc domácností každý měsíc. A světový peněžní fond a Světová banka vychází z toho, že to potrvá ještě do roku 2009, nebo deset, jinými slovy, že konec ještě není vidět.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Čili teď se teprve začne projevovat nástup dalších tisíců domácností, jak říkáte.

Herbert G. PFEIFFER; prezident, Asociace evropských stavebních spořitelen Až nyní skutečně lidé, kteří si, dejme tomu, vzali úvěr ještě koncem roku 2007, oni začínají až nyní. To byly takové lákající úvěry. Tyto úvěry se stávají splatnými až v roce 2009. Tam tomu říkají /nesrozumitelné/, kdy se to znovu vyjednává, když teprve musí začít splácet úroky. A lidé jsou potom, někdy ani nejsou schopni splácet, protože už nemají tolik peněz.

Michala TUČKOVÁ; redaktorka Já vám děkuji za vysvětlení toho, co se děje na americkém, ale i evropském trhu. Hezký den.

tisk stránky poslat e-mailem zpět