Ostrov stability

Novináři a odborníci »  AČSS v médiích »  Ostrov stability

Ostrov stability

Letošní rok zřejmě potvrdí výhodnost stavebního spoření. Otázkou je, jak se zachovají dva miliony klientů, kterým doběhne pětiletá lhůta a budou si moci vyzvednout své peníze. Klientům stavebních spořitelen sice nepřinesl začátek nového roku legislativní změny, nicméně letošek by pro ně měl být významný tím, že přibližně třetina z nich se bude rozhodovat o tom, zda svou smlouvu o stavebním spoření ukončí, nebo bude pokračovat dál.

Legislativa beze změn
Stavební spoření obecně nečekají v dohledné době žádné změny. I když se o různých změnách diskutuje v souvislosti s tím, že stát potřebuje šetřit. Státní podpora stavebního spoření daňové poplatníky stojí ročně kolem 15 miliard korun. Vše tedy poběží tak jako doposud. „Měnit se mohou vlastně jen úrokové sazby, což lze ale očekávat zřejmě jen u překlenovacích úvěrů. Takzvané řádné úvěry jedou podle podepsaných obchodních podmínek,“ říká jeden z poradců Českomoravské stavební spořitelny.
Stát tak bude klientům stavebních spořitelen stejně jako doposud připisovat bonus ve výši 15 procent naspořené částky, maximálně tři tisícovky ročně. Nejefektivněji bude příspěvek využívat ten, kdo spoří 1700 korun měsíčně či 20 000 Kč ročně. Se započtením úroků z vkladů to pro něj bude znamenat roční zhodnocení úspor až 7 procent. Státní podporu lze čerpat na více smluv, avšak do celkové maximální výše zmíněných tří tisíc korun. To ale platí u nových smluv, podepsaných před 1. lednem 2004. Zachovány zůstávají i nadále nezdaněné úroky z vkladů a úroky z úvěrů ze stavebního spoření lze odepisovat od daňového základu. A po pěti letech lze naspořené prostředky spolu s přiznanou státní podporou použít na jakýkoliv účel, třeba dovolenou či nákup automobilu. V platnosti zůstává i ustanovení zákona o stavebním spoření, že rozdíl mezi zaplacenými úroky z řádného úvěru a přijatými úroky z vkladů činí nejvýše tři procentní body. V naprostém klidu tedy mohou zůstat nejen ti, kdo už smlouvy o stavebním spoření uzavřeli loni, ale i ti, kdo se k tomu teprve chystají.

Rozhodování pro dva miliony
Pro bezmála třetinu účastníků stavebního spoření v průběhu letošního roku nastane rozhodování. Podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého jde o zhruba dva miliony klientů, jimž v průběhu letošního roku uběhne pětiletá lhůta, po jejímž naplnění si lze naspořené peníze včetně připsaných úroků a státní podpory jednoduše vybrat. Stejně tak lze ale tyto peníze nechat i nadále na účtu. Je třeba se rozhodnout.
Letošek je mimořádný v tom, že před pěti lety se počet uzavřených smluv enormně zvýšil. Do spořitelen se vydaly přes 2 miliony 97 tisíc nových klientů, což je téměř dvojnásobek než v letech předchozích. Důvodem takového zájmu je, že se v polovině 2003 s účinností od prvního ledna roku 2004 rozhodlo o snížení státní podpory z dosavadních 25 procent z vkladu s horní hranicí 4,5 tisíce ročně na nynějších 15 procent a 3 tisíce Kč. Takže každý se snažil stihnout ještě „starou“, vyšší podporu. Ta zůstává i nadále v platnosti pro ty, kdo stihli uzavřít smlouvu v roce 2003. Zbývá už jen se rozhodnout, zda spořit dál či peníze vybrat.
Peníze ponechané na účtu stavebního spoření neleží ladem, nýbrž se zhodnocují. Zůstane státní podpora i úročení, sjednané v příslušné smlouvě, a to do doby, než celková suma na účtu dosáhne cílové částky. Není ale nutné čekat až na naspoření celé cílové sumy: vybrat lze kdykoliv, ale pouze jednorázově celou částku. A během zmíněné doby lze na účet ukládat i další peníze.
Tento způsob zhodnocování peněz dnes vůbec není špatný. Zvláště ve srovnání s vkladovými úroky bank. S pomocí státní podpory si lze v optimálním případě přijít při pětiletém spoření na roční zhodnocení asi 14 procent. Lepší podmínky než u bankovního vkladu lze ale získat i bez podpory. Stavební spořitelny dnes obvykle nabízejí úročení u vkladů ve výši kolem dvou procent. Vyšší zhodnocení úspor mohou u některých ústavů získat ti, kdo nebudou čerpat úvěr. Nižší zhodnocení naopak ti, kdo úvěr chtějí a upřednostňují nižší úroky z úvěrů na úkor nižších úroků z vkladů.
Například Raiffeisen stavební spořitelna nabízí úvěr i za 3,5% roční úrokovou sazbu, vklady jsou pak úročeny jedním procentem. Při jiné variantě zase stojí úvěr 4,9 % a sazba u vkladů představuje 2 %. A jak jsou na tom banky? Tak třeba Česká spořitelna má u úložek pod 100 tisíc korun na 12 měsíců na spořicím účtu pevnou sazbu 1,80 %, u částek od 100 do 250 tisíc na stejném účtu pak 1,95 procenta.
Z posledních statistik ČNB vyplývá, že na konci října 2007 dosahovala průměrná roční úroková sazba z uložených vkladů českých domácností s dohodnutou splatností do dvou let 1,932 procenta a u vkladů s výpovědní lhůtou nad 3 měsíce 1,077 procenta. A nové obchody uzavíraly banky u vkladů s dohodnutou splatností za průměrných 2,517 procenta (vklady do jednoho roku) či dokonce za 1,287 procenta (nad 2 roky).
Důležitá je ale ještě jedna úvaha: zhruba od léta loňského roku se úrokové sazby v české ekonomice vlivem měnových zásahů ČNB zvedly. A tento trend asi nekončí: ČNB bude patrně muset reagovat na zvyšování inflace, které nastalo už loni a letos bude mj. pod vlivem reformy veřejných výdajů pokračovat. „Jednoznačně dojde k dalšímu zvyšování sazeb. Podle mého názoru první zvýšení bude už v únoru,“ konstatuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Nárůst základních úrokových sazeb, kterými ČNB ovlivňuje cenu peněz v ekonomice, se projeví jak v ceně úvěrů, tak ? i když pravděpodobně v jiné míře ? i u vkladů bank. Ostatně se tak už stalo, jak dokládá zmiňovaná statistika ČNB.

Bude dost peněz na úvěry?
Co tedy nastane, až se zmíněné dva miliony lidí rozhodnou? „To přesně nikdo neví. Odhady jsou velmi různorodé. Bude záležet na preferencích jednotlivých klientů,“ říká tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. Není kam se podívat, systémy stavebního spoření jsou v zahraničí v úplně jiné fázi vývoje. Dotyčný produkt už v zahraničí používají desítky let, klientela stavebních spořitelen je po léta stálá, a státní podpora nehraje ani zdaleka takovou roli a ani aktuálně neprošla takovým vývojem jako u nás.
Ale otázka, zda třetina klientů stavebních spořitelen v ČR své peníze vybere či nikoliv, má zásadní význam. Jde o to, aby byl dostatek peněz na úvěry. „Momentálně je peněz dost,“ konstatuje Jiří Šedivý. A dodává, že podmínkou dostatku peněz je vždy dostatečné množství takzvaných přátelských klientů, tedy těch, kdo pouze spoří a neberou si úvěr. V současnosti na jednu smlouvu s úvěrem připadají přibližně čtyři takoví střadatelé. Takže je z čeho brát. „Pokud by jeden úvěr nemohli financovat aspoň tři spořitelé, musely by stavební spořitelny buď zdražit, anebo omezit nabídku překlenovacích úvěrů,“ nastiňuje Jiří Šedivý. Řádných úvěrů ze stavebního spoření se ale žádné změny netýkají.
Úvěry aktuálně představují celkem asi 44 procent celkových úspor na účtech stavebních spořitelen. Jejich objem, a tedy i podíl na vkladech, přitom roste. Pro ilustraci – v roce 2005 to bylo 43 miliardy korun, v roce 2006 si občané od stavebních spořitelen vzali úvěry v celkové částce 51,6 miliardy korun, za rok 2007 by to podle odhadů mohlo být přes 60 miliard. Vysoká dynamika růstu (loni 30 procent) se odráží i v rostoucím podílu objemu celkově poskytnutých úvěrů na celkové naspořené částce. V roce 2003 dosáhl tento podíl 26,9 %, v roce 2006 už 37,6 % a za prvních devět měsíců loňského roku zmiňovaných 44,2 procenta.

Jak dál s podporou?
Z Ministerstva financí občas zaznívá nespokojenost s tím, že stavební spoření, které stát dotuje miliardami, nepřináší efekt, jaký by mělo. Mluví se o tom, že spousta lidí považuje stavební spoření za možnost zhodnocení prostředků a nebere si úvěr, což je ale hlavním posláním tohoto produktu. Je logické, že stát chce šetřit. Nicméně lidé, kteří pouze šetří, jsou pro systém nutní. Ostatně varovný příklad známe. Slovensko ve druhé polovině 90. let přistoupilo k vazbě státní podpory na čerpání úvěru. Výsledkem byl takový odliv ?přátelských? klientů, že nebylo z čeho půjčovat. Stále platí, že pro peníze si stavební spořitelny, stejně jako ostatní banky, mohou zajít i na peněžní trh. Problém je ovšem v tom, že takto získané peníze jsou dražší než peníze vlastních klientů. V tom spočívá princip stavebního spoření, který přináší výhody v podobě dlouhodobě stabilních relativně výhodných sazeb z úvěrů.

Stavební spoření změny nečekají
Státní příspěvek: Zůstává ve výši 15 % naspořené částky, maximálně však 3000 Kč ročně. Příspěvek od státu lze čerpat i na více smluv, maximálně ale do výše 3000 Kč.
Úroky z vkladů: I nadále jsou nezdaněné. Úroky z úvěrů ze stavebního spoření lze odepisovat od daňového základu.
Účel využití: Naspořené prostředky spolu s přiznanou státní podporou lze použít na jakýkoliv účel.

60 mld. korun dosáhne výše úvěrů, které si v roce 2007 vzali klienti od stavebních spořitelen.

tisk stránky poslat e-mailem zpět