Politici chtějí zachránit stavební spoření

Novináři a odborníci »  AČSS v médiích »  Politici chtějí zachránit stavební spoření

Ministr financí Eduard Janota se snaží šetřit, kde se dá. Na konci minulého týdne přišel s návrhem, uspořit peníze z rozpočtu na stavebním spoření, a to konkrétně na třítisícovém státním příspěvku. Ten by se mohl scvrknout na dva tisíce korun, což by vládnímu měšci odhadem přidalo o pět miliard. Proti snižování státního příspěvku ze tří tisíc na dva jsou i stavební spořitelny. Nelíbí se to ani ekonomům.

Zatím prý jen úvahy

I když podle Janoty má jít zatím jen o úvahy, ve středu by měl celou záležitost konzultovat premiér Jan Fischer s politickými stranami. Ty jsou ale proti. „Je třeba si uvědomit, že pro středně příjmové skupiny je stavební spoření jedna z mála možností, jak si pomoci k vlastnickému bydlení. A aby to mělo nějaký efekt, opatření by se muselo vztahovat na již uzavřené smlouvy. To je podle mého názoru nepřijatelné,“ komentoval škrty ve stavebním spoření první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Ministr financí ale vážně zvažuje, že při změně podmínek pro vyplácení státní podpory by se uplatňoval takzvaný princip retroaktivity, tedy že by menší příspěvek nedostávali jen ti, kteří si stavební spoření uzavřou nově, ale krátil by se i střadatelům, kteří si už touto formou spoří léta. „Možností jak regulovat schodek je nepřeberné množství a sáhnout po tomto druhu opatření je podle mého názoru předčasné,“ říká ekonomický expert občanských demokratů Martin Kocourek. Navíc jak uvedl, snížit příspěvek by šlo jen formou změny zákona, což se do předčasných voleb, které proběhnout v říjnu, nedá stihnout.

Stavební spoření neplní svou funkci

Nezávislí ekonomové proti úsporám v položce stavební spoření, na rozdíl od politiků, nic nemají. Připomínají, že stavební spoření již dlouhou dobu neplní svou funkci, protože lidé podle nich naspořené peníze utrácejí jinak než za bydlení. Ovšem co je zvedá ze židle, je právě retroaktivní princip, bez kterého by zvažované úsporné opatření ztratilo smysl. Kdyby se totiž nižší příspěvek vztahoval na smlouvy uzavřené až od ledna příštího roku, lidé by urychleně začali uzavírat nové smlouvy, aby se na ně ještě vztahovaly současné tři tisíce. To by ale ve svém důsledku nepřineslo rozpočtovou úsporu, ale naopak výdaj. Stát by totiž musel na příspěvcích vyplácet více, než kdyby k žádné změně vůbec nedošlo. „Příspěvek by měl být snížen, daleko efektivnější by bylo podporovat hypotéky,“ říká šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Nelíbí se mi ale, že by se měly měnit podmínky smluv. Sice nejsem právník, ale nad tím mi zůstává rozum stát,“ rozhořčila se nad návrhem. Dokonce se objevují názory, že uplatnit škrty zpětně by bylo právně neproveditelné. V podobném duchu se například vyjádřil bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Příspěvky nakonec stejně klesají

Podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého stát na stavební spoření vydává stále méně peněz i bez snižování příspěvku. Zatímco v roce 2005 to bylo 16,1 miliardy, v roce 2008 už to bylo 14,2 miliardy a letos se tato suma odhaduje už jen na třináct miliard korun.

tisk stránky poslat e-mailem zpět