vizual


Rušit podporu by nebylo dobré

Novináři a odborníci »  AČSS v médiích »  Rušit podporu by nebylo dobré

Thomas Wieser, prezident Evropského sdružení stavebních spořitelen, vidí ve stavebním spoření ochranu spotřebitelů před výkyvy finančního trhu.

Česká vláda poskytuje na stavební spoření podporu, která je označována za nejštědřejší v Evropě. Je to pravda?

V porovnání se zeměmi, v nichž státní podpora stavebního spoření existuje již celá desetiletí, je veřejná motivace v České republice skutečně zvláště atraktivní. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že státní příspěvek na stavební spoření v Rakousku v roce 1987 (15 let po jeho zavedení) činil ještě víc než 15 % zvýhodněného spoření. V evropských zemích, které stavební spoření s podporou zavedly teprve před nedávnem, se zčásti vyskytují ještě vyšší motivace než v České republice, například v Rumunsku nebo Chorvatsku.

V souvislosti s reformou veřejných financí se objevily názory, podle nichž by měla být podpora účelově omezena. Jaký by to mohlo mít dopad?

Mohlo by dojít k zásadnímu nedorozumění, ke kterému už došlo v některých jiných zemích. Střednědobě a dlouhodobě působí veřejná podpora v oblasti stavebního spoření podstatně silněji a úspěšněji než systém přímé dotace úroků pro příjemce úvěrů, jak ho používají v některých zemích. Podpora vyplácená přes spoření vede ke kontinuitě a jistotě refinancování úrokově výhodných půjček. Naproti tomu koncentrace podpůrných opatření na příjemce úvěrů může postavit stát před neřešitelný problém ve chvíli, když se zvýší všeobecná úroveň úroků. Stát pak obvykle řeší najednou dva problémy – rostoucí náklady svého vlastního zadlužení a ještě k tomu musí zmírnit masivně rostoucí úrokové zatížení příjemců půjček na bytovou výstavbu. Nakonec to nemusí vůbec zvládnout, jak jsme to mohli mnohokrát pozorovat v různých zemích.

Stavební spoření využívá v České republice více než polovina obyvatel. Má ještě nějaký růstový potenciál?

Ačkoli se stavební spoření v České republice již velkolepě rozšířilo, může dojít ještě k další expanzi. V sousedním Rakousku má smlouvu o stavebním spoření přibližně 63 % obyvatel. Vzhledem k podobnému uspořádání odhaduji, že by se počet českých vlastníků mohl rozšířit ještě o 25 %.

Jaké aktuální trendy charakterizují stavební spoření v Evropě?

Dva trendy se týkají všech stavebních spořitelen: v případě dalšího nárůstu úrokových sazeb na finančních trzích budou velkou výhodou dlouhodobé fixní sazby nebo fixované limity těchto sazeb, tak jak je poskytují stavební spořitelny. Aktuální nejistota na finančních trzích naznačila, že ne všechny úvěrové instituce mají vždy k dispozici dostatečné refinancování (likvidita). Stavební spořitelny se spoléhají na široce rozptýlené úhrady mnoha poměrně malých, ale pravidelných spoření. Vzniká tak spolehlivý základ dlouhodobého financování s příznivými úroky. Druhý trend se projevuje stále zřetelněji ve způsobu využití peněz. Stále více slouží k takovým opatřením, která znamenají úsporu energie a zachování provozních nákladů vlastnického bydlení v udržitelných mezích.

tisk stránky poslat e-mailem zpět