Novináři a odborníci
Číslo stavebního spoření
578,3 miliardy Kč
Takový je objem úvěrů, který stavební spořitelny poskytly od začátku svého působení na českém trhu.
Otázky a odpovědi
- Z jakého důvodu se provádí zvýšení cílové částky? Jaké důsledky zvýšení přináší?
- Jakým způsobem může účastník stavebního spoření dosáhnout rychlejšího přidělení úvěru ze stavebního spoření?
- Co se rozumí bytovými potřebami?
Slovník pojmů
Vyhledávání
Stavební spoření přežije
Novináři a odborníci » AČSS v médiích » Stavební spoření přežije
Praha 20. ledna 2011 (Ekonom) – I přes výrazné škrty v podpoře střadatelé zůstávají. Odliv však může vyvolat další zásah.
Lidé budou hromadně rušit smlouvy a vybírat naspořené peníze. Tak zněly předpovědi po loňském schválení novely zákona o stavebním spoření, která snížila výhodnost jednoho z nejoblíbenějších druhů spoření v Česku.
Stavební spořitelny ovšem nezaznamenaly dramatické dopady. Přitom došlo ke snížení státního příspěvku na maximálně dva tisíce korun ročně, zdanění úroků ze stavebního spoření a ke zpětnému padesátiprocentnímu zdanění příspěvku za loňský rok.
Podle vyjádření spořitelen pro týdeník Ekonom se významné rušení smluv zatím nekoná. „K hromadnému exodu klientů nedošlo,“ tvrdí tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) Jiří Šedivý. Podle něho totiž i po změnách zůstává stavební spoření relativně výhodným produktem. „Navíc lidé, kteří se rozhodují o případném zrušení spoření, nemají žádný důvod ke spěchu,“ dodává. Hromadný odchod klientů proto spořitelny neočekávají ani v letošním roce.
Čísla zřejmě budou pozitivní
Statistiky všech pěti stavebních spořitelen v Česku za loňský rok budou podle Jiřího Šedivého k dispozici až v polovině února. Podle předběžných čísel, která poskytly finanční ústavy týdeníku Ekonom, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by utrpěly významnější ztráty ať v počtu smluv nebo klientů.
Mediálně propírané znevýhodnění stavebního spoření se tak projevilo jenom dočasně a krátkodobě na podzim loňského roku. Klienti se několik měsíců před koncem roku snažili vypovědět smlouvy tak, aby úspory získali ještě v daňovém roce 2010. Tím by se vyhnuli patnáctiprocentnímu zdanění úroků z vkladů.
Proč avizovaný odliv klientů nenastal?
Podle spořitelen totiž i po snížení maximální podpory nebo zdanění úroků zůstává stavební spoření relativně výhodné.
Nicméně v letošním roce může dostat populární ?stavebko? další a mnohem tvrdší zásah. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž vloni na podzim naznačil záměr, podle nějž by naspořené peníze mohli střadatelé uzavírající nové smlouvy využívat výhradně na účely spojené s bydlením, tedy na pořízení bytu nebo domu či stavební úpravy. A to i v případě, že si nevezmou zároveň úvěr.
Právě skutečnost, že významná část střadatelů našetřené peníze používá na jiné účely než bydlení, byla u stavebního spoření terčem kritiky. Státní podpora totiž často místo pořízení bytu nebo domu končila jako příspěvek na koupi auta či čehokoli jiného. De facto tak daňoví poplatníci přispívali prostřednictvím podpory spořícím lidem na neomezené účely. Ačkoli se o plánu na účelové omezení spoření nyní příliš nemluví, podle ministerstva financí to rozhodně neznamená, že by spadl pod stůl.
„Záměr stále platí. Připomínám, že v programovém prohlášení vlády je věta: U nových smluv bude omezení použití finančních prostředků výhradně na účely bydlení,“ potvrdil týdeníku Ekonom Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí. To nicméně zatím nemá přesný plán, jak a kdy novinku zavede. „Nyní se tím zabývá expertní komise,“ dodává Ležatka.
Pro stavební spořitelny by takové omezení u nových smluv znamenalo významný zásah do podnikání. Doposud vázání naspořených peněz na účely bydlení totiž platí pouze v případě, že se střadatel rozhodne čerpat úvěr. Finanční ústavy na tom postavily svůj model poskytování úvěrů.
V současnosti spořitelny úvěry financují z peněz naspořených takzvanými „přátelskými klienty“. To jsou lidé, kteří využívají pouze spořící výhody a nehodlají čerpat úvěr.
Právě u „přátelských klientů“ by při zavedení povinnosti čerpat stavební spoření jen v souvislosti s bydlením výrazně klesl zájem o uzavírání nových smluv a spoření samotné.
„Přímým důsledkem by byl významný pokles přílivu vkladů do systému, a tedy pokles zdrojů pro úvěry. Úvěrů by se tak poskytovalo méně, ať v objemu nebo počtu,“ vysvětluje tajemník AČSS Jiří Šedivý. Spořitelny by podle něho tedy buď půjčovaly méně, anebo by musely najít jiný způsob financování úvěrů.
Tento nepříznivý efekt si ministerstvo financí podle Radka Ležatky uvědomuje. „Věnujeme tomu značnou pozornost,“ uvedl Ležatka bez dalších podrobností. Jasněji by tak mělo být až v příštích měsících. Na bydlení spoří dvě třetiny Kolik lidí vlastně využívá stavební spoření pro účely bydlení? Podle Šedivého neexistují oficiální statistiky, neboť klient při výpovědi smlouvy nesděluje použití naspořených peněz. „Z různých dotazů, dotazníkových akcí a průzkumů veřejného mínění ale dovozujeme, že na bydlení používají naspořené prostředky dvě třetiny klientů,“ říká Šedivý.
Nicméně Šedivý soudí, že zásadnější je, zda jsou našetřené peníze využívány na bydlení celkově. V tomto případě je vzhledem k povinné účelovosti úvěrů statistika přesnější. „Na bydlení jsou rozpůjčovány zhruba tři čtvrtiny klientských vkladů a tento poměr neustále roste,“ upřesňuje Šedivý. Stavebním spořitelnám se záměr ministerstva financí na další omezení spoření logicky vůbec nelíbí.
Rána pro rozpočet?
Vedle problémů s financováním úvěrů, respektive s jejich zdražením, upozorňuje Asociace českých stavebních spořitelen ještě na jeden možný dopad vázání stavebního spoření pouze na účely bydlení. Jsou jím výpadky z příjmů do státního rozpočtu.
Menší objem poskytnutých úvěrů by zároveň znamenal menší daňové výnosy z nich. Stát by tak sice na výdajové straně rozpočtu ušetřil zhruba šest miliard, na příjmové straně by podle některých odhadů mohl přijít až o 20 miliard. Právě tolik vynesou státu na daních poskytnuté úvěry.
Co na toto riziko říká ministerstvo financí? Peníze, které by lidé neuložili u stavebních spořitelen, by podle jeho vyjádření s největší pravděpodobností neskončily „zašité v matraci“.
„Byly by alternativně použity na spotřebu nebo vloženy do jiných spořicích produktů. Spotřeba a investice generované těmito prostředky by vedly ke zvýšení příjmů státního rozpočtu především z DPH a daně z příjmů firem a jejich zaměstnanců,“ soudí Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva. Pokud by k poklesu příjmů rozpočtu z poskytnutých úvěrů přesto došlo, nebyl by podle Ležatky zdaleka tak výrazný.
Vitejte na www.acss.cz
Jsme vaším pomocníkem ve světě stavebního spoření.
Ať máte podepsanou smlouvu o stavebním spoření či o něm začínáte uvažovat. AČSS je tu, aby vám poskytla přehledné a nezaujaté informace.
Vaše názory a připomínky uvítáme na adrese tajemnik (at) acss.cz.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Přehledné grafy z aktuálních dat pro vás. Jste student, analytik, finanční poradce nebo zájemce o problematiku? Nepřehlédněte naší sekci
- NÁZOR AČSS
- POZICE AČSS
- Výroční zprávy AČSS
- STATISTIKY
- ÚČELOVOST
NEJEN
PRO ÚVĚRY? - Názor
na studii ekonomů
kolem prof. Švejnara
Lze použít úvěr na výměnu starých oken, dveří nebo zateplení celého domu? Podobné otázky dostávají stavební spořitelny pravidelně. A byl to i jeden z důvodů, proč AČSS vydává jednoduchou brožuru, která nabízí přehled a tipy v oblasti úspor energií. Podrobněji zde.
Anketa
Mají stavební spoření provozovat také běžné banky?
NE - stavební spoření patří pouze do specializovaných institucí obdobně jako třeba penzijní spoření
59.3 %
ANO - a smějí s vklady nakládat dle libosti.
18.5 %
ANO - ale smějí s vklady nakládat jen stejně bezpečně jako stavební spořitelny
22.2 %
Celkem hlasovalo: 27





