Stavební spořitelny bijí na poplach

Novináři a odborníci »  AČSS v médiích »  Stavební spořitelny bijí na poplach

Stavební spořitelny bijí na poplach

Rodinné finance Nová pravidla Bruselu mohou zdražit a zkomplikovat poskytování úvěrů na bydlení.

Stavební spořitelny působící v České republice i ostatních evropských státech varují, aby si Evropská unie nebrala příklad z anglosaského způsobu financování bydlení a nepodporovala půjčování nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Protestují i proti tomu, aby se na úvěry ze stavebního spoření vztahovala pravidla regulace, platná pro spotřebitelské půjčky.

Dva režimy pro jeden úvěr. Stavební spořitelny se brání i novým pravidlům Bruselu pro poskytování spotřebitelských úvěrů. Na první pohled to může vypadat paradoxně, mají k tomu však velmi racionální důvod. Evropská komise připravuje novou směrnici, a ta by se měla vztahovat na všechny úvěry nezajištěné nemovitostí, tedy i na část úvěrů ze stavebního spoření. Dosud se regulační pravidla pro spotřebitelské úvěry na stavební spoření a hypotéky nevztahovala.

Jak odhaduje Vojtěch Lukáš, předseda AČSS, v Česku by se to týkalo přibližně 60 procent všech poskytnutých úvěrů. Měly by pak jiný režim regulace než zbylých 40 procent, u kterých je použito nemovitostní zástavy. Asociace považuje takové rozdělení za problematické a nešťastné, protože spořitelny by to zatížilo větší administrativou. Není vyloučeno, že by to pak musely promítnout do konečné ceny úvěru pro spotřebitele.

Ani pro klienty by to prý nebylo jednoduché.

„Dokonce by mohlo dojít k paradoxním situacím, kdy rodina bude v rámci financování jednoho objektu čerpat dva úvěry, z nichž každý se bude řídit jinou směrnicí,“ varuje Lukáš. A dodejme, že mohou mít i rozdílnou úrokovou sazbu.

Směrnice zpřísní pravidla. Podle Věry Knoblochové z odboru ochrany spotřebitele Ministerstva průmyslu a obchodu je pravděpodobné, že nová směrnice o spotřebitelských úvěrech přinese skutečně některé významné změny. Například může přesněji stanovit rozsah předsmluvních informací, které musí klient dostat, aby se mohl rozhodnout, zda si chce peníze opravdu půjčit a zda jsou pro něj podmínky úvěru přijatelné. Očekává se také zpřesnění obsahu úvěrové smlouvy, mimo jiné povinného uvádění podmínek předčasného splacení dluhu. S tím by však stavební spořitelny nemusely mít žádné větší problémy.

K zásadní změně by mělo dojít také u vý počtu roční procentní sazby nákladů (RPSN). Ta má vypovídat o celkové ceně úvěru a umožňovat spotřebitelům v celé Evropské unii porovnávat produkty různých poskytovatelů. Dosud však bylo ponecháno na rozhodnutí poskytovatelů úvěrů, zda do výpočtu zahrnou kromě úroků i veškeré náklady na úvěr, nebo jen ty, které považují za relevantní. Proto vlastně RPSN ztrácela svou vypovídací hodnotu a stala se terčem kritiky spotřebitelských organizací.

Povinnost uvádět RPSN se dosud netýkala žádných úvěrů na bydlení. Nově by ji však musely vypočítávat stavební spořitelny u úvěrů nezajištěných nemovitostí, protože by spadaly pod směrnici o spotřebitelských půjčkách.

Podle Jiřího Šedivého, tajemníka AČSS, není problém stanovit RPSN u řádných nebo překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření. Horší by to bylo u úvěrů takzvaného hypotečního typu, které jsou nyní velmi oblíbené. Mají totiž variabilní úrokovou sazbu, podobně jako hypotéky, a proto lze pro ně jen stěží předem spočítat RPSN.

Výpověď by přišla draho. Na nové směrnici ale stavebním spořitelnám vadí i další věc. Má totiž umožnit každému klientovi odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě 14 dnů po jejím podpisu bez udání důvodu. Jak vysvětluje Knoblochová, účelem je ochránit spotřebitele před unáhleným rozhodnutím, nedostatkem času na prostudování podmínek nebo jiným zkratovitým jednáním, které by ho dostalo do složité finanční situace. Půjčené peníze bude třeba vrátit věřiteli do 30 dnů. Pro stavební spořitelny je takové pravidlo nepřijatelné, protože by těžko získávaly zpět náklady vynaložené na celý proces přípravy a schvalování úvěrové smlouvy. Lukáš k tomu vysvětluje: „Proces poskytnutí úvěru ze stavebního spoření trvá určitou dobu, během které má klient dostatek času a možností promyslet veškeré důsledky takového kroku. Zkratkovité rozhodován je proto naprosto vyloučeno.“ Peníze až za dva týdny. Šedivý dodává, že podle nové směrnice by bylo půjčování pro spořitelny rizikovější a musely by to pravděpodobně zohlednit v maržích, což by se projevilo ve zvýšení úrokových sazeb. Případně by byly podle Šedivého nuceny posílat klientům peníze na účet až po čtrnácti dnech od podpisu smlouvy, až by bylo jisté, že od smlouvy nemohou odstoupit. Otázka je, jak by se na takovou kličku dívali ochránci práv spotřebitelů.

Konec zlatých časů? Dosud měly stavební spořitelny v Česku na růžích ustláno. Jejich produkt šel na dračku, zejména díky štědré podpoře státu. Ta však stále více zatěžuje veřejné finance a opakovaně se objevují úvahy o jejím omezení nebo zrušení. Spořitelny proti tomu vytáhly do boje. Začaly inovovat úvěrové produkty a půjčovat mnohem větší objemy peněz, aby podporu státu obhájily. Držely se však vždy obezřetné úvěrové politiky a teď mají obavy.

Podle Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) hrozí nebezpečné uvolnění podmínek pro úvěrové financování bydlení v celé EU. Evropská komise si dala zpracovat od poradenské společnosti London Economics analýzu evropského trhu hypoték a londýnští odborníci údajně doporučili, že rozvoji hypoték na starém kontinentu by prospělo, kdyby se více blížil k americkému, respektive anglosaskému, modelu. Finanční instituce by měly ochotněji půjčovat i nízkopříjmovým kategoriím obyvatel a poskytovat peníze nejen na pořízení nemovitosti, ale i na spotřebu, a to až do výše 120 % zástavní ceny nemovitosti. Důvodem jsou pravděpodobně mocné lobby stavebních firem, které na bytech dobře vydělávají a obávají se postupného opadávání zájmu. Proč spořitelny bijí na poplach? Zástupci evropských stavebních spořitelen mají obavu, aby evropský trh s úvěry na bydlení nepostihla podobná krize, jakou dnes zažívají Spojené státy, včetně propadu cen nemovitostí. Nepochybně se také obávají zvýšení konkurence, protože masové rozšíření hypoték, zejména mezi nízkopříjmovými vrstvami obyvatel ve střední a východní Evropě, by jim ubralo velkou část potenciálních klientů. Právě pro ně je stavební spoření ideálním způsobem financování bytových potřeb, protože není tak rizikové.

Do konce roku by měla Evropská komise vydat Bílou knihu hypotečních úvěrů s obvyklými doporučeními. Teď jde o to, zda ponechá regulaci trhu hypoték, případně dalších úvěrů na bydlení, na každém členském státu Unie, nebo doporučí přijmout jednotná pravidla. Tím by zároveň usnadnila i přeshraniční prodej úvěrů a zvýšila konkurenci na trhu financování bydlení.

Stavební spořitelny doufají, že americká krize hypoték nakonec přece jen přiměje Evropskou komisi, aby respektovala zachování celé škály různých instrumentů financování bydlení a ponechala jejich regulaci v kompetenci jednotlivých států.

300 mld. Kč si dosud půjčili Češi na bydlení od stavebních spořitelen.

tisk stránky poslat e-mailem zpět