Bydlení za státní peníze

Stavební spoření díky státní podpoře stále nabízí velmi výhodné zhodnocení i levné půjčky. Jedni ho obhajují, druzí proklínají, pro většinu obyvatel České republiky však stále znamená vítanou pomoc v cestě za vlastním bydlením. 

Jedná se o instrument natolik rozšířený a všeobecně známý, že ho snad není třeba příliš obšírně představovat.
Dvourychlostní produkt Stavební spoření má v zásadě dvě varianty, které jsou plnohodnotnou součástí komplexního systému. Obě nabízí díky legislativním předpisům všech pět tuzemských stavebních spořitelen.
Ta první, takzvaná ?fáze spoření?, počítá jen s postupným ukládáním úspor. Každý klient může střádat v měsíčních intervalech libovolně zvolený obnos, a postupně se tak dostat na cílovou částku. Za své úspory získá od spořitelny jisté úroky ? nejčastěji kolem dvou procent.

V druhé variantě ji doplňuje „fáze úvěru“. Ta vychází z toho, že si klient na základě uspořených peněz od banky vezme půjčku na financování svého bydlení. Obvykle se počítá s jistinou ve výši čtyřiceti procent celkové částky.
Úvěr, jehož úroková sazba je zvýhodněna zákonem (pohybuje se mezi třemi až šesti procenty), lze získat po dvou letech střádání. Většina spoření na trhu navíc nabízí garanci této sazby po celou dobu čerpání. To jsou podmínky, které mohou směle konkurovat bankám. „Ve světle ekonomické krize a všeho, co s sebou přináší, se díky této skutečnosti zviditelňují bezpečnost a další výhody stavebního spoření. Jeho podstata a principy umožňují krizi čelit,“ myslí si například Miroslava Krajáková, ředitelka odboru péče o klienty Raiffeisen stavební spořitelny. Potvrzují to i data. České stavební spořitelny nyní obhospodařují celkem 400 miliard vkladů a poskytly úvěry ve výši 227 miliard. Obě čísla v loňském roce ? kdy krize začala zasahovat také Česko ? zaznamenala výrazný růst.

V budoucnu bez státu?

Přitažlivým dělá tento produkt zejména státní podpora. Stát začal klientům spořitelen přispívat už v roce 1993. V současné době stát v rámci podpory přisype klientům stavebních spořitelen na účet ročně patnáct procent navíc, maximálně ovšem tři tisíce korun. Díky tomu je možné u některých tarifů dosáhnout ročního zhodnocení až sedmi procent, což dělá z tohoto typu spoření i v dnešní době nadstandardní investiční nástroj pro drobné klienty.
„U stavebních spořitelen je navíc zákonem kladen velký důraz na bezpečnost investovaných prostředků, které spořitelna nevyužije na úvěry. Vklady jsou ze zákona pojištěny až do výše 50 tisíc eur,“ říká Krajáková.

Podle posledních čísel si však krize vybrala daň i na stavebních spořitelnách, a to hlavně v oblasti půjček. Za první čtvrtletí půjčily 13,4 miliardy korun, meziročně téměř o čtvrtinu méně.
„Ve druhé polovině loňského roku celý úvěrový trh ochladl a menší zájem je též o úvěry ze stavebního spoření,“ potvrzuje tisková mluvčí Modré pyramidy Hana Vaněčková. Zda bude státní podpora platit i v budoucnu, zatím není jasné. Podle některých prohlášení vlády se zvažuje její zrušení. Spořitelny pochopitelně nehýří nadšením.
„Věříme, že se to nestane. Systém stavebního spoření hraje v ekonomice důležitou roli, vždyť dvě třetiny počtu úvěrů na bydlení poskytují stavební spořitelny,“ dokládá Hana Vaněčková. Podle ní by se nemělo zapomínat ani na výchovnou roli spoření. „Učíme klienty vytvářet dlouhodobé úspory, chovat se zodpovědně, řešit svoje úvěrové potřeby prostřednictvím produktů, které mají po celou dobu splatnosti nebo po její většinu pevnou úrokovou sazbu,“ dodává. A jak vypadá nabídka stavebního spoření na českém trhu? Ani jedna ze spořitelen nijak výrazně nevybočuje ? nabízejí nejčastěji tarify, které se soustředí buď na spoření, nebo naopak na co nejvýhodnější úvěr.
Příkladem budiž úvěrová varianta spořitelny Wüstenrot, která půjčí za 3,7 procenta ročního úroku až 70 procent cílové částky. Jejím smělým konkurentem je například úvěrový tarif od Raiffeisen stavební spořitelny. Ten nabízí v současnosti nejlevnější půjčku ? za 3,5 procenta. Půjčí však maximálně 60 procent. V obou případech musí klient ovšem počítat s menším zhodnocením úspor. Obě spořitelny mu připíší jen jedno procento.

Chcete-li naopak raději spořit, nabízí se jako nejlepší nabídka spořicí varianta Wüstenrot. „Od 1. března nabízíme úrokovou sazbu z úspor 2,2 procenta. Při optimálním využití státní podpory činí průměrný roční výnos při šestiletém spoření přes 7,1 procenta,“ představuje Helena Dušková, tisková mluvčí Wüstenrotu.

Na výhodné úvěry je však možné podle zákona dosáhnout až po dvou letech střádání. Už proto se spousta marketingových akcí zaměřuje na stavební spoření pro mladé lidi. Půjčka už zítra Když však někdo peníze potřebuje dříve, má šanci. Prakticky u každé spořitelny je možné si zřídit překlenovací úvěr. Například Českomoravská stavební spořitelna ho poskytuje už od čtyř procent. Jak u ní, tak u ostatních se však reálně dostanete blízko pěti procentům. Konkrétní tarif je lépe vybírat s rozmyslem, především je vhodné si dopředu rozmyslet všechny parametry. „Nejprve je třeba zvážit, za jakým účelem uzavírám smlouvu ? zda chci jenom spořit, nebo zda počítám s úvěrem na bydlení ?, a podle toho zvolit cílovou částku. Optimální měsíční úložka pro nejvyšší zhodnocení se pohybuje kolem 1700 korun, ročně tedy kolem dvaceti tisíc,“ říká Vaněčková. Za tento měsíční obnos klient získá nejvyšší možný státní příspěvek, ony zmiňované tři tisíce. U smluv uzavřených před rokem je to 4500 korun.
Významným nákladem při zřizování stavebního spoření je i poplatek za uzavření smlouvy. Ten se velmi šalamounsky odvíjí od cílové částky. Obvykle se pohybuje kolem jednoho procenta, což jej může vyhnat až do řádu desítek tisíc korun.


Ve světle ekonomické krize se zviditelňují bezpečnost a další výhody stavebního spoření. Miroslava Krajáková, Raiffeisen stavební spořitelna

Autor: Tomáš Plhoň