Stavební spoření? Vyplatí se s úvěrem

Praha 1. října 2015 – Stavební spoření patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu a zároveň k nejkonzerva­tivnějšímu způsobu, jak zhodnotit volné peníze. I dnes se díky státnímu příspěvku pohybuje jeho maximální roční výnos kolem čtyř procent. Tomu se většina termínovaných vkladů ani zdaleka nepřibližuje.
Přesto v posledních letech trpí tento produkt, který původně vznikl za účelem rozvoje vlastního bydlení, sníženým zájmem. Zatímco v roce 2010 činil počet uzavřených smluv ve fázi spoření 4,85 milionu, v polovině letošního roku jich bylo 3,66 milionu.
Přesto výkonný ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Jan Jeníček toto odvětví obhajuje: „Počet nově uzavíraných smluv je vynikající. I letos se uzavře téměř půl milionu smluv. Ve srovnání s ostatními segmenty jsme na tom stále dobře.“ Zároveň však připouští, že ve srovnání s předchozími lety nastal pokles asi o 20 procent.

Změny k horšímu

Na vině je přitom více faktorů. Jednak spořitelny ztratily část klientů kvůli vypovídání starých a pro ně nevýhodných smluv, navíc se před čtyřmi lety snížil státní příspěvek na dnešních maximálně 2000 korun ročně.
Vneposlední řadě ubírá spoření na atraktivitě nutnost souhlasu opatrovnického soudu při výběru spoření u smluv uzavřených na nezletilé dítě.
Nevýhodou oproti minulosti je i to, že se úroky připsané na účet začaly danit sazbou 15 procent. Stavební spoření má rovněž menší likviditu – minimální doba spoření je šest let, původně to bylo pět let.

Výhodnější úrok

I přes veškeré své nevýhody má stavební spoření kromě relativně vysokého výnosu, který je však odvislý od výše státního příspěvku (úročení samotných spořitelen se pohybuje kolem jednoho procenta), stále ještě co nabídnout. Střadatel má na rozdíl od investičních fondů jistotu, že o své úspory nepřijde, neboť se na vklady vztahuje státní garance.
Druhou výhodou je, že v případě, kdy si člověk plánuje vylepšit bydlení, například zrekonstruovat koupelnu či vyměnit okna, jen těžko na trhu sežene výhodnější půjčku. Pokud bude potřebovat úvěr na tyto účely, má na výběr půjčit si u stavební spořitelny s úrokem i pět procent nebo si vzít běžný spotřebitelský úvěr s desetiprocentní sazbou. „Spořitelny jsou od toho, aby financovaly lepší bydlení. Jde o částky od 200 do 500 tisíc korun,“ dodává Jeníček.
Podle Jiřího Šedivého, tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen, připadá v současné době na jeden úvěr pět spořicích smluv.

Na rekonstrukci bytu si lze u stavební spořitelny půjčit s úrokem i pět procent, zatímco běžný spotřebitelský úvěr vyjde dvojnásobně dráž