Stavební spořitelny se vrací ke svým kořenům
Dlouhé období extrémně nízkých úrokových sazeb je u konce a trh se musí připravit na jejich růst. Stavební spořitelny se chystají chopit své šance a připravují se na žně. Vyšší sazby pro ně znamenají návrat ke kořenů stavebního spoření.
Růst úrokových sazeb na spadnutí
Česká národní banka (ČNB) zvýší podle analytiků základní sazby již tento čtvrtek. Otázkou zůstává, zda sazby vzrostou o 0,25 procentního bodu, nebo dokonce o půl procentního bodu, jak naznačují tři členové bankovní rady.
Růst sazeb ale čtvrtkem pravděpodobně neskončí a mohl by pokračovat i celý příští rok. „Náš hlavní scénář však předpokládá pozvolné zvyšování sazeb o 0,25 procentního bodu v každém čtvrtletí od teď do konce příštího roku,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Úroky porostou na všech frontách
„Plných pět let držela centrální banka základní repo sazbu na úrovni 0,05 procenta. Stavební spořitelny na to musely reagovat snížením úroků vkladů i úvěrů. Tím se dostaly na rekordně nízké ceny úvěrů,“ vysvětluje Vladimír Staňura, předseda Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).
A při nízkých úrokových sazbách úvěrů si lidé půjčují o sto šest. V letošním roce by objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami měl překročit 50 miliard korun. V roce 2016 to přitom bylo 47,9 miliardy korun.
Zvýšení základní sazby ČNB se nejprve promítne do hypotečních úvěrů a až s určitým zpožděním do stavebního spoření. Stavební spořitelny poskytují úvěry výhradně z vkladů svých klientů a nepůjčují si na mezibankovním trhu.
První na řadě jsou meziúvěry
Ve stavebních spořitelnách přijdou jako první na řadu překlenovací úvěry, jejichž sazba se odvíjí od aktuální situace na úvěrových trzích. Do tarifů se růst sazeb může promítnout se zpožděním i několika měsíců. Záležet bude ale i na konkrétní politice stavebních spořitelen a jejich konkurenčním boji.
Stavební spořitelny přesto vidí v růstu sazeb svou šanci. Pokud klient uzavře smlouvu s možností úvěru v současné době, zafixuje si úroky z řádného úvěru i do budoucna. „V případě klasických úvěrů ze stavební spoření jsou sazby fixní od uzavření smlouvy, a to bez ohledu na vývoj na trhu,“ vysvětluje Vladimír Staňura, předseda AČSS. V prostředí rostoucích úrokových sazeb na trhu tak v čase hodnota zafixované úrokové sazby roste.
Nízké úročení vkladů zájem klientů o stavební spoření příliš nebudí. Přesto se ve druhé polovině roku začal počet uzavřených smluv o stavebním spoření zvyšovat a stejně jako v loňském roce by měl letos překročit 400 tisíc smluv. Pozvolna by se ale měl růst sazeb promítnout i do úročení vkladů a trend růstu počtu nových smluv by měl v příštím roce pokračovat.
Návrat ke kořenům
Stavební spořitelny od svého vzniku sloužily převážně jako spořící produkt. Úvěrování přicházelo postupně s kumulováním vkladů a začalo hrát významnější roli zhruba před patnácti lety.
Trendu úvěrování napomáhal i vývoj úrokových sazeb, které prakticky od zavedení stavebního spoření v Česku klesaly. Německo se na rozdíl od České republiky v situaci výraznějšího růstu úrokových sazeb ocitlo již třikrát.
„Taková situace není v systému stavebního spoření nic nového. V Německu jsme ji zažili několikrát a fixace úrokových sazeb vždy vystoupila do popředí jako hlavní benefit. A přesně to naučilo Němce stavební spoření si velmi vážit a považovat ho za významný produkt,“ říká Lars Kohler, člen prezidia AČSS.
