Stavební spoření tlačí ekonomiku do bílé zóny

Asi jste se již někdy setkali s tvrzením, že ten či onen udělal koupelnu (podlahu, přestavbu, vestavbu, patro, střechu, okna atd.) bez papírů. Takže všichni byli spokojení, ušetřilo se na dépéháčku, ušetřilo se na ceně práce a ušetřilo se celkem „dost“. A přesně to „dost“ uteklo ze státního rozpočtu a příslušných pojistných systémů. Je na vás, jakou máte představu o míře aktivit bez papíru a jejich morálním aspektu. Všichni se ale asi shodneme, že taková činnost existuje a stát na ní tratí. To však neplatí u stavebního spoření, které podobný přístup nepřipouští.

Nejprve drobnou teoretickou odbočku. Ekonomové rozlišují ekonomiku (nebo zónu v ekonomice) podle míry výskytu nepřípustného jednání. V tzv. bílé zóně je vše v pořádku a ctí se zákony, nikdo se nechová nadstandardně nemorálně. Pak ale existují další dvě zóny, které již v pořádku nejsou.

  • Šedá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné a etické a morální formy společnosti, jsou na hranici zákona a jsou těžko postižitelné. Patří sem zejména úplatky, nezdaněná práce a příjmy.
  • Černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země a jsou jednoznačně odhaleny a prokázány. Patří sem hospodářská kriminalita − padělání peněz, daňové úniky, prodej drog, prostituce, hazardní hry, organizovaný zločin (mafie) aj. U nás je postihována trestním zákoníkem.

Výše popsaná „ekonomika bez papírů“ pak zpravidla spadá do šedé zóny, v horších případech i do černé. Protože úvěry od stavebních spořitelen podléhají přísné regulaci a jednou z podmínek poskytnutí je povinnost doložit účel, neprobíhají v rámci takového úvěrování činnosti bez papíru. Vše je podchyceno a podloženo účty, smlouvami fakturami. Jinak by klient peníze na úvěr nezískal.

Stavební spoření tedy prostřednictvím úvěrů drží příslušné ekonomické aktivity v bílé zóně.
A to je jeho obrovský přínos.




Zdroj vysvětlení pojmů šedá a černá ekonomika: http://cs.wikipedia.org/…3%AD_produkt