Barometr obliby spoření: drahé kovy a spořicí účty táhnou

Výsledky Barometru obliby spoření za čtvrté čtvrtletí letošního roku indikují možnou změnu trendu – po poklesech v prvních třech čtvrtletích se totiž na konci roku zvýšila důvěra Čechů ve spořicí a investiční produkty. Tahounem Barometru se s největším mezičtvrtletním růstem staly spořicí účty.

Důvěra Čechů ve spořicí a investiční finanční nástroje se pozvolna vrací. Alespoň podle měření Barometru obliby spoření, který se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o dva procentní body na 34,6 %, zatímco od počátku roku obliba spořicích nástrojů trvale klesala. I přes nárůst v posledním kvartálu je hodnota Barometru na druhé nejnižší úrovni od roku 2016, kdy ho začala Asociace českých stavebních spořitelen sledovat.

Podle Barometru jsou tradičně nejoblíbenějším nástrojem Čechů pro uložení peněz drahé kovy. Na nejvyšší příčku je vynesly obavy dlouhodobějšího charakteru zaviněné pandemií a válečným konfliktem na Ukrajině, doprovázené růstem inflace a nezvykle nejistou ekonomickou situací mnoha českých domácností. Ve čtvrtém čtvrtletí si drahé kovy připsaly čtyři procentní body k dobru a získaly 55% oblíbenost, kolem které oscilují již od počátku roku 2021. Zlato a další drahé kovy jsou tak podle názoru řady Čechů kotvou v bouřlivých inflačních dobách.

Růst obliby spořicích účtů

Největší nárůst obliby zaznamenaly v posledním kvartálu letošního roku spořicí konta. Růst úroku a možnost mít kdykoliv peníze k dispozici stojí s velkou pravděpodobností za tím, že se díky posílení o osm procentních bodů umístily na druhém místě v oblibě spoření Čechů.

Na třetí příčku Barometru se dostalo penzijní spoření. Mohou za tím stát obavy o budoucnost a snaha zajistit se na stáří po diskusích o možnosti prodloužení věku odchodu do důchodu z poslední doby. Zde je dobré připomenout, že Barometr měří atraktivitu daného spořicího produktu v očích Čechů bez ohledu na to, zda tento produkt využívají. Zájem o penzijní spoření v Barometru tedy nemusí nutně odrážet reálný příliv peněz do penzijních fondů.

Jedním z hlavních témat spojených se spořicími produkty byla ve čtvrtém čtvrtletí nepochybně diskuse o možných změnách ve státní podpoře stavebního spoření. Tato nejistota se podepsala na poklesu stavebního spoření na čtvrté místo Barometru.

„Souvislost zájmu o stavební spoření a státní podpory ukázal i nedávný výzkum Ipsos. Pokud by totiž byla státní podpora poskytována v současné výši, měla by podle tohoto výzkumu o sjednání stavebního spoření zájem téměř polovina populace (49 %), bez státní podpory pak pouze 16 % lidí,“ řekl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.



Bez ohledu na to, jak vy sami v tuto chvíli spoříte, uveďte prosím, kterou z těchto možností ukládání nebo spoření peněz považujete nyní za obzvláště zajímavou.
(IBRS, listopad 2022, N=1000; statistická chyba: max. 2,6 %)


Kryptoměny odrazují

Omezená likvidita uložených prostředků – v porovnání například se spořicími účty – stojí za tím, že se termínované vklady drží ve druhé polovině Barometru dlouhodobě. A i tentokrát skončily na pátém místě. Méně preferované jsou i investice na kapitálovém trhu – proti nim v očích běžných střadatelů, kteří v České republice preferují spíš jisté výnosy, mluví vysoká volatilita kapitálového trhu. Proto se akcie či obligace a podílové fondy tradičně umísťují na nižších příčkách Barometru. Patří jim sedmé, respektive osmé pořadí v Barometru za čtvrté čtvrtletí.

Největší propad obliby měly podle Barometru kryptoměny. Ty jsou na posledním místě s hodnotou 13 %. To je nejnižší hodnota, jakou měly od svého zařazení mezi spořicí a investiční nástroje, které Barometr sleduje. Navíc je to i nejnižší hodnota, kterou měl některý ze sledovaných produktů v celé historii Barometru. Bankrot kryptoměnové burzy FTX v USA a pád kurzů hlavních kryptoměn Čechy odrazují.



Statický obrázek barometru získáte kliknutím sem (PNG)