Dáme lidem dotaci 90 procent na zateplení či nová okna, říká šéf fondu životního prostředí

Až letošní krize donutila řadu Čechů, aby přemýšleli nad energetickou úsporností svých domů. Profukující okna, špatně utěsněné dveře a zima od střechy už mají neblahý vliv nejen na zdraví, ale i na peněženky. Státní fond životního prostředí rozdává ve velkém dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku, pro chudší domácnosti chystá další speciální program. „Cílíme na domácnosti s nižšími příjmy, které si nemohou dovolit vy*sokou vstupní investici,“ říká ředitel fondu Petr Valdman.

Nedávno jste spolu s ministrem Marianem Jurečkou představil kampaň, jak šetřit energiemi. Upozorňujete v ní často na věci obecně známé. Co si od kampaně slibujete?

První část kampaně spočívá v onom webovém portálu, kde jsou rady k okamžitým úsporným opatřením. Pak je tam dávková část, která pomáhá domácnostem se zorientovat v možnostech státní pomoci. Poslední část se týká přímo nás, informujeme o možnostech úsporných opatření a programu Nová zelená úsporám. Je k tomu nutné rozvinout hustou poradenskou síť, která by lidem poskytovala informace přímo v regionech a pomohla s vyřízením žádostí o dotaci, což půjde skrze úřady práce, sociální služby a akční skupiny ve spolupráci s obcemi.

Někteří lidé vnímají trochu úkorně, že je vláda nutí šetřit a mluví třeba o dvou svetrech. Jak chcete tuto skupinu obyvatel přesvědčit k úsporám?

Levné energie v uplynulých letech nikoho nemotivovaly k tomu, aby se zamyslel nad vlastní spotřebou. Teď mluvím spíš o domácnostech střední a vyšší třídy. Nyní je nutné, aby všichni pokud možno spořili a realizovali energeticky úsporná opatření, protože je zřejmé, že se cena elektrické energie a tepla bude velmi těžko vracet na dobu před válkou. Šetřit musejí domácnosti i firmy, aby stát dokázal pomáhat těm nejohroženějším, kteří už všechny možnosti vyčerpali, což jsou nízkopříjmoví obyvatelé, senioři, matky samoživitelky.

Tyto skupiny těžko našetří na přestavbu domu nebo nové zdroje energií. Co mají dělat nad rámec toho, že ušetří na svém pohodlí?

Už v létě, kdy jsme zaznamenali poměrně masivní růst zájmu o fotovoltaiku a obecně o Novou zelenou úsporám, jsme předpokládali, že alokované finanční prostředky dojdou. Proto jsme začali připravovat schéma, jak program dál financovat z Modernizačního fondu. Výhodou je, že takto získáme relativně hodně peněz a můžeme si dovolit trochu polevit v technických parametrech. Do konce roku spustíme program Nová zelená úsporám light, který cílí na domácnosti s nižšími příjmy, jež si nemohou dovolit vstupní investici, a přitom okamžitým rychlým opatřením mohou snížit svou spotřebu elektrické energie o dvacet až třicet procent.

Na co konkrétně to bude možné použít?

Jde například o zateplení jedné stěny, výměnu oken nebo dveří. Dalším opatřením je zateplení půdy a to třeba takzvanou foukanou izolací, kterou je možné provést v průběhu jednoho dopoledne. Pak jsou to doprovodná opatření jako izolace oken a dveří. Bavíme se o nákladech v řádu desítek tisíc, u těch nejkomplexnějších opatření jsme na částce kolem 150 tisíc až 160 tisíc korun.

Kolik z toho tedy pokryje dotace?

Chceme přispět až devadesátiprocentní dotací. Co je ale důležité, poskytneme ty prostředky zálohově. Klasická Nová zelená úsporám je nastavena na principu vyplácení ex post. Tady to bude naopak, protože cílíme na nejvíce ohrožené domácnosti. Dáme dotaci dopředu s tím, že nám žadatel musí posléze prokázat realizaci opatření.

Jak moc se letos zvýšil zájem o klasickou Novou zelenou úsporám?

Mimořádně. K začátku října tam bylo podáno téměř 61 tisíc žádostí v hodnotě 12 miliard korun, což je oproti minulým letům minimálně trojnásobek. Velkou část žádostí, zhruba dvě třetiny, tvoří samozřejmě žádosti o fotovoltaiku. Lidé hledají rychlá řešení, která pomohou s nějakým okamžitým problémem, a fotovoltaika v tuto chvíli hraje prim. Velké procento žádostí tvoří tepelná čerpadla. A pak jsou to žádosti o příspěvek na zateplení, případně na kombinaci fotovoltaiky s výměnou zdroje nebo na zateplení s výměnou zdroje. Zájem je opravdu mimořádný.

Kolika žádostem jste schopni vyhovět?

Z Národního plánu obnovy je vyčleněno 19 miliard korun, které nám bez problémů stačí. V žádném případě nehrozí, že by jakákoli podaná žádost nebyla finančně krytá. Proto jsme spěchali, abychom od příštího roku dokázali podřadit Novou zelenou úsporám pod Modernizační fond, a peníze tak nedošly. V administraci jsme byli nuceni maximum věcí hodně zjednodušit a soustředit se na kontrolu realizace ex post. Z 61 tisíců podaných žádostí už máme 55 tisíc schváleno. Po doložení realizace jsme schopni do měsíce poslat příjemci peníze na účet.

Zrychlila se návratnost fotovoltaiky?

Obecně se dá říci, že návratnost fotovoltaiky, která byla před růstem cen elektrické energie kolem sedmi až osmi let, se zkracuje na tři až čtyři roky.

Pro mnoho domácností je nemyslitelné investovat stovky tisíc do fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla a dotaci vymáhat až potom. Neuvažujete i tady o zálohových platbách?

Pro tyto lidi je opravdu určen podprogram, o kterém jsem mluvil. Ale samozřejmě se budeme bavit i o tom, zda ten standardní program Nová zelená úsporám nedokážeme ještě upravit a poskytnout předfinancování. To je zcela jistě také ve hře a diskutujeme o tom. U fotovoltaiky už nyní poskytuje mnoho firem produkt na klíč, včetně předfinancování, domácnosti tak nemusejí uhradit celou částku dopředu. Z našeho pohledu je velký prostor také pro stavební spořitelny, aby mohli lidé využít stavební spoření na renovace a využití obnovitelných zdrojů energie.

Poptávka po solárních panelech je obrovská, nenaráží rozvoj na kapacity trhu?

Od asociací a profesních svazů slyšíme, že si s tím trh poradí. Už dnes probíhají rekvalifikace, montážní firmy nabírají další a další zaměstnance. Stejně si určitě dokážou poradit i výrobci fotovoltaiky. Tam to může samozřejmě narazit na dovoz dílů ze zahraničí, zejména z asijského trhu, protože boom fotovoltaiky je po celé Evropě, což může nákup dílů prodražit. Ještě je tady jeden problém, kapacita sítí. Aby se nestávalo, že si domácnost rozhodne pořídit fotovoltaiku na střechu, ale distributor jí znemožní se připojit, protože síť nemá dostatečnou kapacitu.

To se stává?
Stává, byť naštěstí výjimečně. Stát musí vytvořit podmínky pro to, aby to sítě zvládaly, chce-li do budoucna ještě masivněji podporovat domácí výrobny elektrické energie nebo rozvoj komunitní energetiky.

Komunitní energetiku má řešit nový zákon, na čem se zasekl?

Do konce roku bude novelizována příslušná legislativa. Věřím, že se to podaří, protože bez energetického zákona je komunitní energetika v nějaké masivní míře nespustitelná. Nejde jenom o definici, ale i o nastavení vztahů v rámci komunity, o cenu předávané elektrické energie a o nastavení systému sdílení. My na legislativu nečekáme a už od léta dáváme podporu na budoucí obecní komunity.

Jak budou komunity fungovat?
Může to být komunita na úrovni obce i na úrovni jedné ulice. Mohou v ní být také soukromé firmy. Vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů sdílejí členové komunity mezi sebou, přičemž ne každý člen komunity musí mít výrobnu elektrické energie.


Petr Valdman (50)
• Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze. Do Státního fondu životního prostředí se poprvé dostal už v roce 2003.
• Po roce 2010 přesídlil na ministerstvo školství, kde měl na starosti čerpání evropských fondů v oblasti výzkumu. Odtud přešel do Technologické agentury ČR. V roce 2014 se stal ředitelem SFŽP.



Autor: Nguyen Thuong Ly