Šéf Asociace stavebních spořitelen: Češi bydlet potřebují, ale mnozí už na to nemají

Ceny nemovitostí boří rekordy a pro mnohé rodiny se sen o vlastním bydlení vzdaluje realitě. Patrné už to je i na číslech z hypotečního trhu. Na ten se podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Libora Vošického dostavily nebývalé turbulence. Objem bankami poskytnutých hypoték podle něj letos propadne na méně než polovinu loňského rekordního objemu. „U stavebních spořitelen bude propad mírnější, počítám 20 až 30 procent,“ dodal Vošický. Tomu nasvědčují i průběžná čísla. Od ledna do konce června poskytly stavební spořitelny úvěry za 43 miliard korun, což je meziročně o třetinu méně.

Kolik Čechů uzavřelo stavební spoření od doby jeho vzniku?

Za třicet let to bylo kolem 18 milionů smluv a půjčilo se 1,1 bilionu korun. Jen pro srovnání, současný státní dluh dosahuje 4,4 miliardy korun.

Kdy byl o stavební spoření největší zájem? A proč?

Rekord padl loni, kdy stavební spořitelny uzavřely úvěry za 110 miliard, a pak v roce 2008, kdy to bylo 76 miliard korun. Souvisí to s obrovským boomem na realitním trhu a rovněž s nízkými úrokovými sazbami. Rok 2021 ale předčil všechny předešlé. A způsobily to tři aspekty: nízké úrokové sazby, obava z vysoké inflace a relativně vysoké úspory českých domácností.

Opadá zájem už i o investiční byty

Jak na hypoteční trh dopadá zvýšení úrokových sazeb a zpřísnění podmínek pro jejich poskytování?

Velmi. Letošní propad na hypotečním trhu bude obrovský. Očekáváme, že se co do objemu banky poskytnou až o 60 až 70 procent méně hypoték než loni. Češi by tak za letošek mohli uzavřít hypotéky za 170 až 180 miliard korun. Loni banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry v objemu skoro 380 miliard. U stavebních spořitelen ale bude ten letošní propad mnohem mírnější, počítám 20 až 30 procent.

Češi už nepotřebují bydlet?

Potřebují, ale mnozí bohužel už na koupi vlastního bydlení nemají. Ceny nemovitostí v Česku skokově narostly, z vlastního bydlení se proto stává téměř nedostižitelný luxus. A poté, co ČNB přitvrdila v úvěrových limitech pro poskytování hypotéky, řada domácností na úvěr v potřebné výši vůbec nedosáhne. A při refinancování toho stávajícího kvůli stoupajícím sazbám skokově rostou měsíční splátky, což mnohdy neúnosně zatěžuje rodinné rozpočty. Současně se také snížil zájem o investiční nemovitosti, protože výnosy z těchto investic jsou již velmi nízké v porovnání s jinými investičními alternativami.

Do jaké míry jsou nemovitosti předražené?

V případě nadhodnocení cen můžeme vycházet z odhadu ČNB, který hovoří o 30 až 40 procentech. Že ceny nemovitostí v tuzemsku výrazně vzrostly, je dáno jak nízkou nabídkou, tak i vysokou poptávkou. Bohužel už předminulý rok jsme se dostali do čela pelotonu EU, kdy na pořízení bytu o velikosti 70 metrů čtverečních potřebuje člověk v průměru 14 hrubých ročních platů. Zatímco v sousedním Rakousku je to jen deset.

Bývaly doby, kdy se ze stavebního spoření daly naspořit vlastní prostředky potřebné pro poskytnutí hypotečního úvěru na nákup bytu. Kdy zhruba odezněly?

Pokud si tříčlenná domácnost optimálně spoří dosáhnou její úspory po šesti letech částky kolem 420 tisíc korun. Budeme-li vycházet z předpokladu, že pro získání hypotéky je nutné, aby tato mladá rodina měla 10 procent vlastních prostředků, tak si může dovolit financovat nemovitost ve výši 4,2 milionu korun. Což znamená, že cena jednoho metru čtverečního 70metrového bytu musí být maximálně 60 tisíc korun. A kdy se dal byt za takovou cenu v Praze koupit? Zhruba někdy do roku 2015. V regionech je situace samozřejmě jiná.

Jak by na produkt stavebního spoření dopadlo zrušení státního příspěvku?

Pokud by stát přistoupil k modifikaci, snížení, státního příspěvku na stavební spoření, pak by to samozřejmě mělo dopad na snížení likvidity stavebních spořitelen, a tím i zmenšení objemu poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření, které jsou využívány především na rekonstrukce a vylepšení energetické náročnosti vlastního bydlení.

Ty ale může alternovat hypotéka nebo hotovostní neúčelový úvěr?

Ne tak úplně. V případě hypotéky, musíte zastavit nemovitost. A v případě neúčelového úvěru, jehož splatnost se pohybuje kolem osmi let, zase nadměrně zatížíte rodinný rozpočet vyššími měsíčními splátkami, což v dnešní době s výrazným zdražováním energií nebo potravin může způsobit, že na splátky úvěru již nebudete mít. U účelových úvěrů nezajištěných nemovitostí poskytovaných stavebními spořitelnami si však můžete rozložit splátky třeba až do období 25 let a výrazně tak snížit celkové měsíční výdaje. Úvěr ze stavebního spoření je tak dostupnější mnohem více domácnostem.

Stavební spoření je tu pro všechny

Dá se nějak specifikovat cílová skupina klientů s úvěry ze stavebního spoření?

Cílovou skupinou jsou obecně všichni, kteří chtějí financovat vlastní bydlení, ale zrovna nemají k dispozici finanční prostředky v potřebné výši. Těm umějí stavební spořitelny pomoci a nabídnou úvěry od desítek tisíc až po miliony korun, ať už jde o klienty, kteří již nějakou dobu spoří nebo přijdou do stavební spořitelny poprvé. Nutnou podmínkou poskytnutí úvěru od stavební spořitelny, a to přímo ze zákona, je prokázání účelu na bytové potřeby. Pakliže jde o investici splňující tuto podmínku, umíme už všechno: rekonstrukce, koupě nemovitostí i podílů v družstvech, vypořádání spoluvlastnictví, různé modernizace, kotle, soláry, okna, střechy fasády a tak dále. Samozřejmě je nutné také splnit všechna kritéria zodpovědného půjčování, jakými jsou zejména dostatečný příjem a v případě hypotéky i zastavení nemovitosti.

Klienti částku naspořenou ze stavebka využívají často jinak než na bydlení. Státní příspěvek pak přeci nedává smysl?

To je historicky mylná představa o tom, proč vznikly stavební spořitelny a co je jejich role ve finančním systému. Díky vkladům se státní podporou mohou totiž stavební spořitelny půjčovat na bydlení i těm, kteří nemají dostatek prostředků, aby si mohli spořit. Navíc, jak ukázal nedávný průzkum Asociace českých stavebních spořitelen, stavebko patří mezi nejvyužívanější způsoby jak dětem našetřit na budoucnost. Na start do života takto rodiče nebo prarodiče vybavili téměř 70 procent Čechů, kterým je dnes mezi 18 a 45 lety. Našetřené peníze přitom dotazovaní nejčastěji použili na financování nebo rekonstrukci prvního samostatného bydlení. Pouze osm procent dotazovaných uvedlo, že stavební spoření využili na jiný účel než na bydlení.

Kolik stát loni přispěl lidem na stavební spoření?

Byly to 4,2 miliardy korun. Tato částka je relativně stabilní posledních deset let. Jde o sumu, která jde na podporu bydlení pro 3,2 milionů obyvatel.

Co naopak získá stát od stavebních spořitelen?

Přínos podpory stavebního spoření pro stát a ekonomiku můžeme definovat přes tzv. ekonomický multiplikátor poskytnutých úvěrů. Podle expertního odhadu každá investovaná koruna do bydlení přináší státu 55 haléřů. Tedy, podíváme-li se na minulý rok, kdy stavební spořitelny poskytly úvěry ve výši 110 miliard korun, pak stát z investovaných 4,2 miliardy získal něco kolem 60 miliard korun.

Na co si nyní lidé berou nejčastěji úvěry se stavebního spoření?

Na to bohužel nemáme detailní statistiky. Aktuální situace nicméně napovídá, že si především chtějí zlepšit svoje stávající bydlení a snížit náklady na energie, ať už formou zateplení, tak i úpravami vytápění a instalací fotovoltaických panelů.