Stavební spoření 2020: Srovnání, státní podpora, daně

Zhodnocení peněz investovaných do stavebního spoření závisí ve velké míře zejména na státním příspěvku. Stát však šetří, kde se dá, a zpřísňuje podmínky pro stavební spoření, to je proto stále méně a méně výhodné.

Stavební spoření vzniklo v 90. letech za účelem nabídnout nástroj pro shromažďování finančních prostředků a následně případného úvěru pro řešení otázky bydlení. Již od počátku se v systému stavebního spoření angažuje ve velké míře stát, který poskytuje střadatelům podporu, jejíž výše se odvíjí od výše částky připsané za daný kalendářní rok.

Princip stavebního spoření je jednoduchý – nejprve si stanovíte částku, kterou si chcete naspořit, a počet let, v průběhu kterých budete peníze střádat. Odměňováni jste jednak úrokem od banky (jehož výše je dnes na úrovni standardních spořicích účtů) a za druhé státním příspěvkem. Právě ten tvoří hlavní část zhodnocení, a to i přesto, že mezi léty 2002 a 2010 jeho průměrná roční výše klesla o 507 Kč.

Peníze na stavební spoření můžete posílat dle vašich možností buď vždy jednoročně, nebo po měsíčních splátkách. Po ukončení šestiletého cyklu (tzv. vázací doby) je možné buď všechny peníze vybrat, nebo cílovou částku navýšit a pokračovat ve spoření.

V současné době stavební spoření podléhá daním, kdy se z úroků z vkladů i ze státní podpory strhává 15 %. Daň ze zisku (osvobozena je výhradně samotná výše státní podpory) si spořitelna strhává automaticky.

Autor: Lenka Chládková