Zákon o stavebním spoření slaví 20. výročí
Praha 5. března (Deníky) – Zákon o stavebním spoření patří k nejpovedenějším zákonům polistopadové éry. Jedním z důvodů je to, že byl do velké míry „opsaný“ ze zákonů zemí, které mají se stavebním spořením velké zkušenosti. A hlavně – naši zákonodárci tehdy ještě nebyli tak aktivní.
Zákon o stavebním spoření byl schválený v roce 1993 a hned ve stejném roce začaly vznikat stavební spořitelny jako dceřiné společnosti bank. Celkem se jich na českém trhu etablovalo pět. Ačkoliv první stavební spořitelna byla založena v Anglii v roce 1775, největší tradici má stavební spoření v Německu a v Rakousku, v zemích, jejímiž zákony se inspiroval i zákon o stavební spoření v Česku. Však také takto specializované dceřiné společnosti zde založily právě vlastníci „českých“ bank z těchto zemí.
Nadšení státu klesá
Stavební spoření nabídlo střadatelům velkorysé podmínky, čímž přitáhlo nejenom klienty, kteří ho hodlali využít na pořízení či zlepšení vlastního bydlení, ale i lidi, kteří si spočítali, že je velmi výhodné. Stát velkoryse poskytoval příspěvek až do výše 4500 korun a nezanedbatelně ve srovnání s ostatními bankami nebylo ani úrokové zvýhodnění mezi dvěma a třemi procenty. Objevil se pojem „přátelský klient“, tedy ten, kdo svými úsporami na stavebním spoření přispíval na úvěry stavebníkům.
A právě ti se stali trnem v oku státní pokladně. Příspěvek prý
velmi zatěžuje státní rozpočet a ti, kteří nešetří na své bydlení,
ho vlastně zneužívají. Asociace českých stavebních spořitelen však
uvádí, že v roce 2005 činil podíl vyplacených státních příspěvků
na celkových výdajích státního rozpočtu pouhých 1,93 procenta a od té
doby klesá. Státní podpora proto začala klesat. Do roku 2003 činila
maximálně 4,5 tisíce, od roku 2004 klesla na tři a nyní činí jen
2000 korun ročně. „Výchozí suma podpory byla mimořádně vysoká ve
srovnání s okolními zeměmi,“ uvedl Aleš Mašanský z Modré pyramidy.
A suma dvou tisíc je podle něj stále jedna z nejvyšších podpor
v Evropě.
„Kdyby ale zpočátku byla státní podpora nižší, nemohlo by stavební
spoření konkurovat ostatním produktům, protože existovaly vysoké úroky
z vkladů. Stát tak motivoval lidi, aby měli možnost se o své bydlení
sami postarat,“ uvedl Mašanský.
Úbytek klientů
Pokles částky státní podpory je jen jedním důvodem, proč stavebním spořitelnám ubývají klienti. „Nyní je nabídka spořících možností mnohem větší než kdysi,“ upozorňuje Mašanský. „Ale ani kdyby ke snížení státní podpory nedošlo, počet klientů by stejně klesal. Lidé, kteří našli lepší možnost, jak investovat, ze stavebního spoření odešli. A trh stavebníků se navíc na hranici přes pět milionů lidí nasytil,“ uvedl.
Dnes mají podle něj stavební spořitelny dost peněz na poskytování úvěrů. 70 až 80 procent vkladů je rozpůjčováno. „Po boomu nové výstavby a budování bazénů se stavební spoření zklidnilo a změnilo se na pravidelné vytváření rezerv na údržbu nemovitostí, stavební spoření je životní pojištění nemovitosti,“ připodobnil jeho novou funkci Aleš Mašanský.
Z tohoto důvodu stavebním spořitelnám zatím klientů neubývá. Celkem mají dnes stavební spořitelny přes 4,3 milionu klientů. Vrcholem bylo přes pět milionů klientů v roce 2003. Na účtech stavebních spořitelen je dnes 420 miliard korun. „Klesá sice počet účtů, ale stoupá uspořená částka,“ uvedl Mašanský.
Nejistota mate
„Z pohledu finančního sektoru, a zejména jeho klientů, je nejhorší nekonečná diskuze o budoucím vývoji. To zvyšuje nejistotu a nikdo neví, jak se má zařídit,“ varuje Mašanský. Podobně tomu bylo koncem loňského roku kvůli diskusi o výši daně z přidané hodnoty.
Jedním z kroků do nejistých zítřků je snaha zákonodárců otevřít trh stavebního spoření univerzálním bankám. Ty by měly mít možnost žádat o povolení na poskytování stavebního spoření od ledna 2015 a stavební spořitelny by „na oplátku“ mohly žádat bankovní licenci.
Podle odborníků však stavební spořitelna může dobře fungovat jen tehdy, když má za zády zhruba 100 tisíc klientů. Kde by tento počet na českém nasyceném trhu sehnaly banky? Stavební spořitelny nejspíš svoji budoucnost přežijí. Ukazuje se, že jsou pro méně majetné majitele nemovitostí velmi výhodnou variantou. Neboť na rozdíl od hypoték jsou úroky z úvěru na stavební spoření zaručeny na celou dobu jeho splácení.
Navíc se stavební spoření ukazuje být výhodnou variantou vytváření rezerv na stáří. Pokud ovšem stát, ve snaze ušetřit, neomezí vyplácení své podpory pouze pro ty klienty, kteří hodlají stavební spoření využít pro pořízení bydlení či rekonstrukci bytu.
Co možná nevíte o stavebním spoření
- Pokud vkládáte na stavební spoření jednorázovou částku ročně, vyplatí se ji vložit na účet hned počátkem roku. Zvýšíte tak úrokový výnos z vkladu.
- Po dovršení pětileté lhůty lze šetřit dále až do dosažení cílové částky ? vklad se mění na kvazitermínový účet, z něhož lze peníze čerpat s tříměsíční výpovědní lhůtou. Po celou zbývající dobu je vklad i nadále výhodně úročený a dostáváte (zatím) dále i státní příspěvek.
- Při navýšení cílové částky vám některé stavební spořitelny odpustí i poplatek za tuto operaci.
