Stavební spoření v ČR

V České republice patří stavební spoření mezi relativně mladší bankovní produkty. Na český trh bylo zavedeno teprve v roce 1993 schválením Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. Už od samého počátku své existence však stavební spoření našlo své nezastupitelné místo mezi ostatními bankovními produkty.

Jedním z jeho nejvýznamnějších atributů je jeho bezpečnost. Stavební spoření mohou provozovat jen specializované banky na základě zvláštního oprávnění. V současné době vlastní licenci pět stavebních spořitelen, které jsou všechny členy Asociace českých stavebních spořitelen. Jejich podnikání je od samého počátku působení na trhu regulováno striktními pravidly, které omezují veškeré rizikové obchodní aktivity. Jejich dobré fungování potvrzuje i skutečnost, že za dobu existence stavebního spoření v České republice se žádná ze stavebních spořitelen nedostala do sebemenších potíží.

V roce 2003 byla přijata novela zákona o stavebním spoření, která významně upravila podmínky stavebního spoření. V důsledku plánovaných změn řada lidí uspíšila své rozhodnutí a uzavřela smlouvu o stavebním spoření ještě v roce 2003, před nabytím účinnosti novely.

Další významná novela, která přinesla další úpravu podmínek, nabyla účinnosti s počátkem roku 2011. V jejím důsledku došlo k určitému poklesu počtu klientů stavebních spořitelen, avšak současně došlo také k jeho postupné stabilizaci na úrovní kolem 3,2 milionu smluv.

České stavební spořitelny postupně z rozhodnutí původních zakladatelů, resp. vlastníků a spoluvlastníků přešly pod vlastnictví domácích bankovních skupin. Ty dnes stavební spořitelny zpravidla ze sta procent majetkově ovládají. Klientům se tak na jednom obslužném místě dostává komplexního servisu v rámci celého portfolia bankovních služeb.