České stavební spoření je třetí v Evropě, ale klesá nejrychleji

Podle statistik evropských stavebních spořitelen je české stavební spoření na třetím místě z hlediska počtu smluv, ale na Rakousko, které bylo ještě před pár lety za Českem, ztrácí stále více. Celkově jsou sice změny počtu smluv relativně malé, ale v České republice v minulém roce ubylo smluv ze všech zemí nejvíce. Například v Rakousku stoupl počet o 1,6 %, v Maďarsku o 2,7 % a v Německu poklesl o 0,4 %.

Není náhodou, že největší úbytek smluv o stavebním spoření v Evropě zaznamenaly české stavební spořitelny. Diskuse, které se nesly druhou polovinou roku 2010, na část klientů působily skutečně tak, že produkt opustili. ?Ukazuje se, že atak ministra financí na stavební spoření funguje – lidé jsou od spoření odrazováni,? vysvětluje Vojtěch Lukáš, předseda AČSS.

Na základě dat ze Slovenska však české stavební spořitelny upozorňují, že takový přístup s sebou zákonitě nese výrazné postupné omezení celkové výkonnosti systému. Zavedení účelovosti, které na Slovensku platilo v letech 1997 – 1999, způsobilo, že stavební spoření má jen pětina Slováků, na rozdíl od zhruba poloviny Čechů. To má pak dopad i na investice do bydlení.

Jejich měřítkem jsou zejména úvěry, které prostřednictvím mechanismu fungování produktu představují reálné směřování peněz do bydlení. I tam existuje vazba mezi počtem klientů a jejich objemem. Zatímco v Česku se podařilo vládě podpořit investice do bydlení na úrovni 58 miliard Kč, na Slovensku to bylo pětkrát méně. (Ekvivalenty v Eurech – ČR: 2 306 mil. a Slovensko 467 mil.).

„V takové situaci je zcela nelogické, aby stavební spoření bylo ještě více omezováno,“ dodává Lukáš a vysvětluje, že dalším omezením vždy nakonec klesne počet úvěrů na bydlení, které ale český bytový fond zoufale potřebuje.

Stavební spoření v roce 2010

země	počet smluv o st. spoření	změna oproti roku 2009
1. Německo	29 982 925	–0,4 %
2. Rakousko	5 176 567	1,6 %
3. Česká republika	4 845 319	–1,6 %
4. Slovensko	1 007 322	–0,4 %
5. Maďarsko	606 580	2,7 %
6. Chorvatsko	334 179	1,2 %
7. Rumunsko	316 026	24,9 %

Zdroj: Evropské sdružení stavebních spořitelen (EuBV), 2010