České stavební spoření od roku 2003 poprvé až třetí

Pravidelný pokles počtu spořících klientů, který od roku 2004 vykazují statistiky stavebního spoření, se projevil poklesem na třetí místo v žebříčku evropských zemí z hlediska počtu evidovaných smluv ve fázi spoření. Zatímco po bezkonkurenčním Německu následovala ve statistikách v posledních letech Česká republika, v roce 2009 se stalo evropskou dvojkou Rakousko.

Snížení podpory u smluv uzavřených po roce 2003 se projevuje postupně a dlouhodobě. „Kdo očekává, že počet klientů stavebních spořitelen razantně poroste, nedočká se nejspíš letos, ani v příštích letech,“ míní tajemník AČSS Jiří Šedivý. Naopak v poskytnutých úvěrech se Česku dále daří a v porovnání s Rakouskem vykazuje dynamičtější růst. „Poměrně vysoké objemy půjček do budoucna vytvářejí tlak na zdroje pro poskytování úvěrů a úbytek spořících klientů je z tohoto hlediska kontraproduktivní,“ poznamenává Vojtěch Lukáš, předseda AČSS.

Další postupný úbytek klientů sice neznamená likvidační riziko pro systém jako takový, ale rozhodně by se projevil sníženou nabídkou úvěrů, a to buď z hlediska počtu půjček, nebo jejich výše. Na poskytnutí jednoho průměrného úvěru je totiž třeba 6 spořících klientů, tedy kromě žadatele o úvěr ještě dalších 5, kteří spoří, ale o úvěr nežádají. Uvedené omezení se dotýká překlenovacích úvěrů. U řádných úvěrů mají klienti sazbu fixovanou již od podpisu smlouvy o stavebním spoření.

Další případná omezení podpory stavebního spoření, která prezentují někteří analytici, by situaci ještě zhoršila. „Je opravdu nutné se zamyslet nad tím, zda šetřit právě v oblasti podpory bydlení. Tento výdaj rozpočtu vede k investicím s dlouhodobou hodnotou a vysokým multiplikačním efektem vložených prostředků,“ upozorňuje Lukáš.

Je pravda, že někteří Češi zareagovali na „krizi“ tak, že sáhli do rezerv, tedy i do stavebního spoření. Krize však nebyla hlavní příčinou poklesu počtu spořících klientů. Tou je stále změna výše státní podpory u smluv uzavíraných po roce 2003. Naproti tomu Rakušané, jejichž průměrné příjmy jsou výrazně vyšší než mzdy a platy Čechů, zareagovali na finanční krizi vyšším zájmem o bezpečné uložení prostředků u stavebních spořitelen. Také v Německu se zvýšil objem vkladů navzdory poklesu smluv ve fázi spoření, protože naši západní sousedé jsou velmi citliví na rozdíly v úrokových sazbách. Ty v Německu vloni na trhu klesaly, a Němci tak přesunuli část svých vkladů do stavebního spoření se stabilními a vyššími sazbami. Češi nejsou na tento rozdíl tolik vnímaví.

Rumunsko, kde státní podporu zvýšili v roce 2008, sice vykazuje nárůsty v desítkách procent, ale vzhledem k nízké základně předchozích let nejde o masivní nárůst. Přesto je vidět, že i země, které považujeme za relativně chudší v rámci EU, vědí, že stavební spoření se vyplatí podporovat i v období krize. Je totiž základním pilířem stabilního financování bydlení a svou konstrukcí výrazně omezuje riziko nesplácení úvěrů. Stabilita je dána především vysokou mírou nezávislosti systému na bankovním trhu, neboť klienti, kteří pouze spoří, plní klíčovou roli, když poskytují prostřednictvím systému peníze těm, kdo je potřebují v podobě úvěru na bydlení.

Údaje byly prezentovány 17. 5. 2010 v německém Mnichově u příležitosti zasedání Evropského sdružení stavebních spořitelen, které předcházelo XVI. Evropskému kongresu.

Počet smluv ke konci roku 2009
Země	Počet smluv
Německo	30,109.800
Rakousko	5,096.658
Česká republika	4,926.183
Slovensko	1,011.753
Maďarsko	590.820
Chorvatsko	330.165
Rumunsko	254.639
Belgie	7060