Vojtěch Lukáš o vládních škrtech: Lidé přijdou o tisíce už letos

Nová vláda chce zásadně omezit podporu stavebního spoření. Podle šéfa Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěcha Lukáše se to může vztahovat už na podporu za rok 2010. Lidé, kteří si spoří, tak mohou přijít o 1500 a 2250 korun a nebude proti tomu obrany.

Zatím v médiích proběhlo jen to, že se současná vláda chce postarat o snížení podpory stavebního spoření. Snažil se o to už bývalý ministr financí Eduard Janota. Oficiální informace chybí. Co se podle vás na klienty stavebních spořitelen chystá?

Máme jen jednu jedinou oficiální informaci vycházející z koaliční smlouvy, že vláda chce omezit podporu stavebního spoření na polovinu u všech stávajících i nově uzavřených smluv. U nových smluv pak omezí použití finančních prostředků na bydlení.

A jak by to mohla vláda provést?

Jestliže beru za seriózní informaci, kterou pronesl předseda vlády Petr Nečas, a mluví o ní i pracovníci ministerstva financí, provede se to zdaněním již připsané státní podpory za rok 2010. Domníváme se, že v okamžiku připsání, to je v dubnu 2011, budou stavební spořitelny odvádět padesát procent připsané částky zpět do rozpočtu. Ale zdůrazňuji, že přesné parametry změn nejsou známy, a tak tato informace nemusí být přesná.

V případě, že k tomu dojde, bude nějaká možná obrana ze strany stavebních spořitelen, protože to poškodí vaše klienty?

Samozřejmě, s tím nemůžeme souhlasit. My se domníváme, že v současné době je výše státního příspěvku optimální (u smluv před rokem 2003 to je 4500 korun, po roce 2003 3000 korun pozn. red.), nicméně diskuzi o úpravě se nebráníme, neboť plně chápeme potřebu úspor ve státním rozpočtu. Zásadně však musíme odmítnout razanci, se kterou se ta změna provádí. Takováto šoková terapie nikdy nepřinese nic dobrého. Jestli se ptáte, jak se tomu bránit, tak to bude velmi problematické. Samozřejmě musí proběhnout nějaké právní analýzy, ale z laického hlediska to bude zdanění daňového příjmu za rok 2011, protože příspěvek za rok 2010 se připisuje až v dubnu příštího roku. Ale správně jste zmínil, že to poškodí, a to především, naše klienty.

Takže lidé přijdou o podporu už za rok 2010 a nic s tím nepůjde dělat?

Domnívám se, že tato forma není forma retroaktivity. Zároveň musíme vidět i další kroky, které byly avizovány, a to, že toto opatření by mělo platit pouze pro příští rok a následně by měla být změna zakotvena do zákona. Předpokládám, že v novelizovaném zákoně bude určité snížení již definováno, což by se mělo vztahovat i na stávající smlouvy, a to samozřejmě lze jednoznačně podle našeho názoru za retroaktivitu považovat. Tam může být určitá obrana možná.

Mohl byste nastínit, co nastane?

Podívejte se, klienta se změny nedotknou z hlediska možností, které ze stavebního spoření má. Pouze jeho prostředky nebudou zhodnocovány jako doposud. Jinými slovy, do teď to vypadalo tak, že když si klient šest let spořil dejme tomu 24 000 korun ročně, byla mu každých dvanáct měsíců připisována státní podpora tři tisíce korun plus úroky, které byly nezdaněné. V úvahách, které jsou, by klient, který by opět naspořil 24 000 ročně, získal státní podporu o polovinu menší, tedy o 1500 korun, a co se týká úroků, ty by se zdanily patnáctiprocentní daní jako u každého jiného spořicího bankovního produktu. Nicméně o zdanění úroků se v koaliční smlouvě nehovoří, vycházím z informací vyslovených ministrem financí v jiných souvislostech.

Stojí tam ale, že nové smlouvy budou muset být nutně vázány na pořízení nového bydlení?

To je druhý problém, který je daleko fatálnější. Na to jsme jednoznačně předsedy koaličních stran upozorňovali, protože je to zásadní zásah do principu fungování stavebního spoření. Vysvětlím proč. Stavební spoření je systém, který je založený na solidárnosti a ?samofinancova­telnosti?. Solidárnosti v tom smyslu, že klient, který vstupuje do systému, a nemá v úmyslu si půjčit, jde do toho s tím, že jeho prostředky budou využity jinými klienty v rámci úvěrů. Aby tam ale tyto prostředky vložil, musí mít nějakou motivaci a tou je státní podpora. I když si pak peníze vybere a utratí je za cokoli, jeho peníze už svou užitečnou roli sehrály, byly použity v reálné ekonomice ve formě úvěrů na bydlení. Máme spočítáno, že na jeden poskytnutý úvěr v současné době potřebujeme pět klientů, kteří si v uvozovkách jen spoří.

Stavební spořitelny ustály zásah sociálnědemokra­tické vlády v roce 2003, kdy se snížil státní příspěvek ze čtyř a půl na tři tisíce korun. Z toho, co víme, dá se předpovědět, jak na tom budou stavební spořitelny s klienty i po dalším významném omezení podpory?

Rok 2003 byl poněkud jiný. Ta změna připouštěla určité předzásobení, které jsme nečekali a neměli jsme z toho velkou radost.

V jakém smyslu?

Z roku na rok narostly smlouvy o více než jeden milion. Na těchto smlouvách jsou peníze po pěti letech bez problému k vyzvednutí, takže v relativně krátkém období mohou ze stavebního spoření odplynout prostředky ve významné výši. Situace, která může nastat, je poněkud jiná. Tam není důvod, aby klienti do stavebního spoření šokově vstupovali. Já dodávám, že také není důvod, aby z něho šokově vystupovali? Podmínky jsou zachovány, jenom ta předpokládaná výhodnost je o něco nižší. Ale samozřejmě to může mít dopad na počty nových smluv. Roční zhodnocení prostředků ve stavebním spoření se pohybuje okolo sedmi procent. Toto zhodnocení může klesnout na tři až čtyři procenta. Někteří nebudou tímto motivováni, aby do systému vstoupili. My pak nebudeme mít peníze na poskytování úvěrů. Nicméně za horší považuji stav, kdy budou muset být smlouvy vázány na pořízení bydlení. Tam už vůbec nebude mít klient zájem spořit v systému stavebního spoření a raději si vybere jiný bankovní produkt, který mu nabídne stejné či podobné parametry zhodnocení. Pro stavební spořitelny to bude znamenat, že postupně dojdou prostředky na poskytování překlenovacích ú­věrů.

Chcete tím říct, že existuje možnost, že jednoduše stavebním spořitelnám dojdou peníze na úvěry?

Taková možnost opravdu existuje. Samozřejmě nenastane hned, ale s určitým časovým posunem.

Měli jste možnost s někým z nové vlády o změnách ve stavebním spoření hovořit?

Bohužel. Od začátku jsme vyzývali zástupce koaličních stran, aby to s námi zkonzultovali. A bez odezvy. Na jednu stranu chápu, že v rámci složitých koaličních vyjednávání nebyl čas na jednání se zástupci jednotlivých zájmových skupin, ale na druhou stranu, když je bráno omezení podpory stavebního spoření jako spása rozpočtu, a navíc tento krok se dotýká téměř pěti milionů občanů České republiky, je pro mě velkou otázkou, proč s námi nikdo nechtěl jednat.

Kdy podle vás mohou škrty v podpoře stavebního spoření nabrat konkrétní podoby?

Podle mého názoru je to otázka několika týdnů.