Zvýšení cílové částky by mělo mít důvod

Asociace českých stavebních spořitelen upozorňuje na některé praktiky prodejců, kteří zneužívají diskuze napříč politickým spektrem ohledně státní podpory stavebního spoření. Tyto nekorektní nabídky mají jednoho společného jmenovatele: „Blíží se legislativní změna stavebního spoření, po ní budou podmínky Vaší smlouvy nevýhodné.“ Klientům je pak vysvětleno, že například nebudou moci navyšovat cílovou částku, bude jim snížena státní podpora a podobně.

Cílem takových aktivit je vždy snaha o okamžitou změnu smlouvy nebo uzavření nové, často tedy pouze výhoda pro prodejce, a to na úkor klienta. Upozorňujeme, že v současné době není žádná změna zákona ze stavebního spoření v legislativním procesu diskutována.

Nejlepší je informovat se

Vzhledem k tomu, že navýšení cílové částky má na klienta také finanční dopad, doporučuje AČSS postupovat podle rady deníku E15 (článek Čarování se smlouvami o stavebním spoření, 30. 4. 2010 str. 21, autor Václav Valášek).

Před jakýmkoli přistoupením na změnu si tak poučený klient vždy musí nechat udělat přesnou kalkulaci toho, jak se tato změna odrazí v podmínkách spoření a na naspořeném zůstatku. I stavební spoření lze totiž využívat chytře.

Klient by si měl skutečně u své mateřské stavební spořitelny ověřit, jaké dopady konkrétně pro něj bude mít případné zvýšení cílové částky. Zpravidla jde o poplatek spojený s navýšením a zároveň o změnu původního tarifu na aktuální. Rozhodnutí o zvýšení cílové částky neznamená automaticky dobrou nebo špatnou variantu. Vždy je nutné zvážit všechny faktory, které hovoří pro a proti.

Obecně o cílové částce

Výše cílové částky informuje stavební spořitelnu o zamýšleném spořicím výkonu klienta a jeho budoucí potřebě případného úvěru. Je tedy přesně tím parametrem, který umožňuje stavební spořitelně realizovat zákonem daný princip, kdy sděluje sazbu možného úvěru ze stavebního spoření již v okamžiku uzavření smlouvy o spoření. Jako pevně daný parametr tedy není možné cílovou částku přespořit. Pošlete-li na svou smlouvu vklad, kterým se částka překročí, postupují stavební spořitelny podle svých obchodních podmínek, které se u konkrétních spořitelen liší. Opět je dobré vědět, co vás v případě nerespektování jednoho z parametrů smlouvy čeká.

Navýšení cílové částky má jistě smysl v případech, kdy:

  • Klient spoří a chce spořit i nadále. Jeho současné úspory se však dříve nastavené hranici cílové částky blíží a další spoření by tedy nebylo možné.
  • Klient ví nebo předpokládá, že bude potřebovat půjčit vyšší částku, než je jeho cílová. Ta totiž kromě maximální hranice spoření také představuje nejvyšší možnou sumu peněz, kterou si lze půjčit, resp., kterou získá klient jako kombinaci vlastních úspor (včetně zhodnocených o státní podporu a úroky) a úvěru ze stavebního spoření („řádného“ úvěru).

Proč se přechází na aktuální tarif?

Klientům, kteří uzavřeli smlouvu za určitých podmínek se zpravidla zdá, že při navýšení cílové částky po nich žádá aktualizaci tarifu stavební spořitelna nelogicky, nebo dokonce neoprávněně. Avšak stavební spořitelny v rámci každého tarifu musí zajistit dodržení rovnoměrného, při vzniku tarifu kalkulovaného vývoje. Tím se zabezpečí splnění smluvních nároků pro všechny účastníky za rovných podmínek. Jde zejména o vznik nároku na přidělení cílové částky (neboli vznik nároku na získání úvěru ze stavebního spoření, případně vyplacení zůstatku na účtu klienta stavební spořitelny).

Pro názornost si uveďme příklad

Klient Stanislav Stavěl si založil stavební spoření, které mělo následující podmínky:

  • úročení vkladu 3 %
  • úročení úvěru ze stavebního spoření 5,5 %

Následně stavební spořitelna tento tarif například z důvodu vývoje úrokových sazeb na trhu „uzavřela“ (tzn., přestala jej nabízet) a na trh uvedla tarif s podmínkami

  • úročení vkladu 2 %
  • úročení úvěru ze stavebního spoření 4,5 %

Pan Stavěl pravidelně spořil několik let až jeho vklady (včetně úroků a každoročně připsaných záloh státní podpory) téměř dosáhly výše původně zvolené cílové částky. Ta byla tedy naspořena. Jelikož chtěl ale i nadále spořit, neboť věděl, že jeho střecha bude během příštích let potřebovat vyměnit, požádal o navýšení cílové částky. Stavební spořitelna však již stávající tarif pana Stavěla uzavřela, a tak mu nabídla přechod na aktuální tarif, který má jiné podmínky (viz výše). Pan Stavěl se tedy musel rozhodnout, zda mu nové (aktuální) podmínky vyhovují, nebo je pro něj výhodnější přestat na smlouvu spořit a třeba ji vypovědět, nebo ponechat vklady u stavební spořitelny úročit.

Stavební spořitelna nemohla ponechat podmínky smlouvy v původní verzi, protože ta byla zkalkulována (a v tehdejší době nabízena) na podmínky, které odpovídaly momentu prvotního uzavření smlouvy. Projevem změny situace byl vznik nového tarifu. Stavební spořitelně přestala matematicky vycházet původně nabízená kalkulace i pro další nové klienty. Proto přistoupila ke změně podmínek. Pan Stavěl sice začal spořit dříve, ale pro případný úvěr si přijde až v budoucnu. A protože chce jeho výši prostřednictvím cílové částky navýšit, bude již čerpat prostředky nejen z peněz klientů „starého“ tarifu, ale taky z peněz tarifu nového. Proto nemůže dostat úvěr, ani spořit na dohodnutý rámec za starých (neaktuálních) podmínek.

V okamžiku, kdy by klient požádal o úvěr ze stavebního spoření, byl tento úročen výhodněji než v původním tarifu, tedy např. 4,5 % oproti 5,5 % p.a. Tím by pan Stavěl získal oproti ostatním klientům výhodu. Buď by totiž spořil výhodněji než ostatní nebo si půjčoval výhodněji než ostatní nebo by mu bylo poskytnuto více prostředků, než odpovídá jeho tarifu a původní výši cílové částky. Ostatní klienti, kteří by získali úvěr v rámci svého tarifu bez přechodu do jiného, by žádnou z těchto výhod neměli.

Stavební spoření je založeno na rovnosti podmínek všech klientů v rámci daného tarifu. Přejde-li tedy klient do tarifu jiného, stavební spořitelna získanou případnou výhodu musí redukovat. A to jednak z důvodu, aby byla dodržena rovnost podmínek pro všechny klienty, a navíc aby nedošlo k narušení rovnováhy zkalkulovaného tarifu. Představme si, že by jako pan Stavěl chtěli tento postup využít všichni klienti. Rázem by úroky z vkladů a úvěrů v jedné stavební spořitelně vytvářely tlak na nerovnováhu a z dlouhodobého hlediska by nebylo z čeho půjčovat nebo vyplácet naspořené částky. Z těchto důvodů požadavky stavebních spořitelen, vyjádřené vyšším zpoplatněním při změně – přechodu na nové podmínky jsou opodstatněné a vůči celému kolektivu spořících a úvěrovaných klientů spravedlivé.